V poslední době se čím dál tím víc objevují v médiích pojmy jako „zápalná lahev“ anebo „Molotovův koktejl“. V angličtině tomu říkají „ohnivá bomba“ („fire bomb“), což nezní tak gastronomicky, technicky anebo vojensky, ale přímo kriminálně. Na člověka zvenčí to může působit, jako kdyby se stala součástí běžného života v této zemi.
Když v srpnu loňského roku byli v rámci dramaticky medializované akce zatčeni údajní pachatelé žhářského útoku ve slezském Vítkově z loňského dubna, společnost si oddechla. Problém vyřešen, vraťme se k denní práci.
Podle většiny médií a účastníků internetových diskusí šlo o ojedinělý úlet poblázněných mladíků, které je třeba zavřít, až zčernají. Zprávy se tvářily, jako kdyby policie už předem rozhodla o vině. Proces s obžalovanými ale teprve začne.
Začátkem března policie pak na ve velkém zorganizované tiskové konferenci oznámila, že v ostravské čtvrti Bedřiška byla další zápalná lahev vhozená do pokoje, ve kterém spalo dítě. Kdyby bomba vybouchla, několik lidí mohlo zemřít. Krátce na to krajská státní zástupkyně Brigita Bilíková čin překvalifikovala na pokus o vraždu, i když způsobená škoda byla odhadnuta jen na tisíc korun českých. Podle policie a médií nikomu nebylo ublíženo.
Škoda často těžko vyčíslitelná Někteří psychologové na to mají jiný názor. I neúspěšný žhářský útok může u oběti způsobit nedozírné traumatické následky. Hlavně u matek se dlouhodobě projevují zvýšené napětí, úzkosti a výrazný strach o bezpečí dětí. Dětem se zase může zhoršit školní prospěch, v noci často nespí, vzbudí se ze strachu z dalšího útoku anebo se začnou výrazně bát člověka, kterého ani neznají. Následné sociální sebevyloučení vede k potížím při integraci do profesního života a ztíží sociální vzestup.
Koncem dubna krajské vedení moravskoslezské oznámilo, že v případě Bedřiška byli kvůli obvinění z pokusu o vraždu vzati do vazby dva lidé: maminka malého dítěte a její sedmnáctiletý syn. Motivem závažného trestného činu byly podle státní zástupkyně sousedské spory. Co tohleto má znamenat? To člověk už svého souseda nemůže ani trochu zastrašit? Obvinění z pokusu o vraždu za škodu ve výši jednoho tácu? Nikoliv. Útok byl připraven pečlivě. Pachatelé nejednali v bezprostřední reakci na předchozí konflikt. Čekali dlouho do noci, až v ranních hodinách, kdy je spánek člověka nejhlubší, cíleným útokem, pod ochranou tmy a bez varování, tudíž zákeřně, zaútočili. Používali přitom látku, jejíž páry jsou tak třaskavé, že při explozi vznikne doslova ohnivé inferno.
Podle celorepublikového vedení hasičů se denně spáchají v celé zemi v průměru dva žhářské útoky. Nemusí ale být mířeny na obydlí. Často někdo zapaluje třeba kontejner na odpad, hlavně když je přeplněný a nikdo jeho náplň neodváží. Hasiči ale neuvádí, kolik z toho bylo útoků na obydlí. Tento údaj se jim možná zdá příliš choulostivý.
Když se znovu podíváme na statistiku, zjistíme, že vítkovský žhářský útok je první podobný případ, který od začátku přezvala krajská kriminálka a její oddělení vražd. Proč se to nestalo v předchozích případech? Zřejmě následky útoků nebyly tak děsivé. Způsob provedení útoku se však v mnohém podobal. U případu z Bedřišky pak státní zastupitelství poprvé dokonce kvalifikovalo i neúspěšný žhářský útok jako pokus u vraždu, což je ve zdejších poměrech nevídaný a nesmírně odvážný krok. Klobouk dolů, statečná paní zástupkyně.
Chcete vědět, jakou výši podle statistiky má prozatím nejvyšší soudem udělený trest pro pachatele žhářských útoků na obydlí Romů? Tříleté odnětí svobody. I to může inspirovat potenciální pachatele k tomu, vybrat si právě tento způsob komunikace, aby rozvraceli společnost, zvyšovali mezietnické napětí, vyhnali neoblíbené osoby z okolí anebo se ve volebním boji prezentovali jako jediní schopní ochránci před hrozícím zánikem národa. Výhoda takového prostředku politického boje anebo sousedské komunikace je jeho skoro zaručená beztrestnost. Když se útočí v hluboké noci a ještě s kuklou na hlavě, většinou případ zůstane neobjasněný. Statistika naznačuje, že u drtivé většiny desítek žhářských útoků z minulých dvaceti let vyšetřování tomu tak i bylo: pachatel neznámý.
Nehezká zase na tom je ta nesmírná zbabělost, která se těžko dá nějak spojit s hrdostí na vlastní národ. O to více potěšilo, že policejní vyšetřovatel alespoň v těch dvou případech uspěl. Nyní bude záležet na tom, zda nasbírané důkazy obstojí i u soudu, státní zástupkyně obvinila skutečné pachatele a pravomocný rozsudek je tvrdě potrestá.
Až pak snad skončí dlouhá série útoků s ohnivými bombami, které se v minulých letech staly běžným prostředkem k prosazování ideologických cílů, vyhánění neoblíbených lidí z okolí, anebo i - jak to nazývá ostravská krajská státní zástupkyně - pokusu o řešení „sousedských sporů“.
***
Výhoda takového prostředku politického boje anebo sousedské komunikace je jeho skoro zaručená beztrestnost
O autorovi| MARKUS PAPE, publicista
