BRNO Plakáty v ulicích Brna je pro pořadatele kulturních a sportovních akcí výhodnější lepit načerno. I maximální pokuty jsou totiž výrazně nižší, než kdyby si museli zaplatit oficiální výlep. A mnoho se na tom zřejmě dlouho nezmění.
Nejvyšší pokuta, kterou „černí“ lepiči mohou dostat od městské policie, je tisíc korun. Za tu například Brněnské kulturní centrum na svých plochách vyvěsí šestnáct plakátů na čtrnáct dnů. Pokud by si je inzerent zadal do vitrín upevněných na stožárech osvětlení, může nechat vyvěsit jeden na 23 dní.
„Bylo by pro mne výhodnější se domluvit s partou kluků, dát jim na ruku dva tisíce a ušetřím,“ přiznává provozovatel jednoho z klubů. Byl by navíc prakticky nepostižitelný. „Pokutovat lze toho, kdo přestupek páchá. A ten obvykle zázračně zapomene, kdo mu práci zadal,“ potvrzuje mluvčí městské policie Zdeněk Novák. Vloni podle něho zadrželi 83 lepičů při 62 činech.
Vyšší sankce může čekat jen toho, kdo by svým činem veřejné prostranství nejen znečistil, ale přímo poškodil. „V takovém případě jdou sankce až do padesáti tisíc korun,“ poznamenal Roman Burián z radnice městské části Brno-střed. Nechtěl však uvést, v kolika případech ji skutečně uplatnili. „Vloni jsme se vylepováním plakátů zabývali ve dvou desítkách případů,“ upřesnil pouze.
Sami majitelé míst, kam „černí“ vylepovači nejčastěji plakáty lepí, se mohou obrátit na soud a žádat náhradu škody. Takových případů je ale minimum, volí je především majitelé legálních výlepových ploch.
Brněnská radnice nemůže zvýšit pokuty, ty stanovuje zákon. Kromě hlídání policisty nyní například plánuje preventivní opatření. Vybrané plochy, jako jsou například skříňky elektrických rozvaděčů, které se obvykle mění v „nástěnky“, navrhuje natřít speciálním nátěrem. Ten výrazně komplikuje nanesení lepidla, které steče dolů. A pokud se i přesto podaří plakát umístit, jeho odstranění pak není složité. „Lepiče ilegály to tak přestane bavit,“ míní náměstek primátora Oliver Pospíšil. „Vloni jsme zkušebně vyzkoušeli nátěr na šestnácti místech s velmi dobrým výsledkem,“ doplnil. Zatímco před natřením byly objekty polepovány prakticky denně, po aplikaci barvy se na nich po čtyři měsíce neobjevilo nic. Jednou z nevýhod je však to, že drsný nátěr nejde použít například pro sloupy veřejného osvětlení, kolemjdoucí by se mohli o jeho drsnou plochu zranit nebo si poničit oděv. Poměrně vysoká je i cena - metr čtvereční za zhruba osm set korun. Radní ale věří, že náklady lze snížit.
Černý výlep v Brně zve i na akce jinam Osmdesát procent načerno vylepených plakátů v Brně propaguje diskotéky, taneční party, koncerty a další kulturní akce. Většina zve přímo do Brna, objevují se však i pozvánky do Prahy nebo Ostravy. Na odstranění plakátů a grafitti město ročně dá 6 milionů korun. Pro ilegální výlep nejčastěji slouží stožáry osvětlení, skříňky rozvaděčů, lavičky a koše. Zdroj: průzkum magistrátu
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
