Podle úryvků ze Zlatých žní, které se objevily v polských mediích, Gross popisuje například to, jak po válce obyvatelé vesnic ležících v blízkosti někdejších nacistických koncentračních táborů rozkopávali hromady popela židovských obětí a hledali v něm zlato a další cennosti. Jeden z těchto „kopáčů“, který se ve Varšavě pokoušel prodat briliant, nalezený v prostoru někdejšího vyhlazovacího tábora v Treblince, se hájil tím, že „všichni z jeho vsi to dělali“. A že prý nevěděl, že to, co prováděl, je zakázané, protože „sovětští vojáci chodili s námi a také hledali“. Gross připomíná, že během války židovské dílny převzali Poláci, a tvrdí, že Poláci s vidinou zbohatnutí Židy zabíjeli.
Pro historiky nejde o novinku. „My vědci sedíme v archivech, analyzujeme dokumenty a naše publikace zůstávají bez většího ohlasu,“ popsala v týdeníku Wprost realitu historička Barbara Engelkingová-Boniová, která vede na akademii věd středisko pro výzkum holokaustu. „Knížky, jako jsou ty Grossovy, schválně provokativní, pomáhají přesvědčit společnost o tom, že neexistuje jedna pravda, jež glorifikuje Poláky,“ dodala.
Grosse proslavila kniha „Sousedé“ o masakru Židů v městečku Jedwabne z července 1941, který měli na svědomí jeho polští obyvatelé. Z hrůzného činu byli do té doby obviňováni němečtí vojáci. Mnoha lidmi knížka otřásla, protože neukazovala Poláky výlučně v roli obětí, nýbrž v roli pachatelů.
Krakovské nakladatelství Znak, které knížku Zlaté žně vydá, se v posledních dnech stalo terčem útoků přes internet. Přicházejí prý také dopisy od „opravdových křesťanů, kteří děkují Bohu za to, že holokaust byl, protože jinak by Židé s Poláky udělali totéž, co dělají s Palestinci“.
