VARŠAVA/PRAHA Měl to být důkaz, jak Evropa dokázala během uplynulých dvaceti let překonat dědictví komunismu a najít společnou řeč. Místo toho ale sotva tříminutový videoklip, který vznikl v režii Evropské komise, vyvolal spory. Tedy přesněji řečeno – protesty Poláků. Podle nich je zde polská role v demontáži komunismu nedoceněná a místy i překroucená. „Jsou tam opomenutí, zkratky, zjevné chyby i případy nepatřičného použití záběrů – ten seznam je dlouhý,“ uvedl ve své stížnosti polský velvyslanec při EU Jan Tombinski. Upozornil mimo jiné na to, že v klipu postrádá„světoznámé legendy největšího protikomunistického hnutí svobody v Polsku včetně Jana Pavla II.“.
Klip umístěný na server YouTube stručně připomíná projevy vzdoru vůči komunistickým režimům ve střední a východní Evropě. Začíná se záběrem maďarského povstání z roku 1956, následuje potlačení pražského jara z roku 1968 a pak přicházejí na řadu polské události z počátku 80. let. A právě to Varšavu pobouřilo. Jednak tu chybí dřívější polské vzpoury – jako krvavě potlačené protesty v Poznani z roku 1956.
Ještě větší nevoli ale vyvolalo zpracování stávkové vlny z roku 1980, která je považována za klíčový příspěvek k pádu komunismu ve střední a východní Evropě. Na záběrech totiž není hnutí Solidarita ani její vůdce Lech Walesa. Mihne se tu jen předák komunistického režimu Wojciech Jaruzelski, když vyhlašuje výjimečný stav. Po něm navíc následují záběry z demonstrace, která se podle deníku Rzeczpospolita odehrála až v roce 1993.
Evropská komise se brání tím, že je zbytečné hledat za výběrem záběrů nějaký záměr. „Není to žádný historický dokument. Je to jen velmi krátký umělecký příspěvek... k oslavám 20. výročí (pádu komunismu),“ uvedl mluvčí EK Johannes Laitenberger. „Historická“ část klipu navíc trvá jen 26 vteřin, zbytek tvoří příběh chlapce narozeného v den pádu berlínské zdi a dospívajícího zároveň s tím, jak se Evropská unie rozšiřuje na východ.
Ostrost polské reakce vychází i z toho, že Varšava úzkostlivě sleduje cokoliv týkající se letošního 20. výročí pádu komunismu. Poláci totiž nelibě nesou, když se za katalyzátor událostí označuje pád berlínské zdi, a nikoliv polský „kulatý stůl“ – tedy jednání mezi vládou a Solidaritou – a následné polosvobodné volby z června 1989.
Evropská komise již slíbila nápravu, dalším rozezleným reakcím to ale nezabránilo. Polský premiér Donald Tusk dal najevo nelibost nad „hloupým rozhodnutím“ tvůrců klipu. A ještě méně servítků si berou účastníci diskuse na příslušné stránce YouTube: „Kdo takovou hovadinu udělal? Kde je Solidarita a kulatý stůl? Poláci porazili komunismus v Evropě a vaše pitomé spoty na tom nic nezmění!!“ napsal přispěvatel pod přezdívkou „dolnoslazak“. A vysvětlení pozadí celé klipové aféry nabídl jeho kolega „shamar669“: „Teď vidíte, jak EU ‚miluje‘ Polsko...“
***
Sporný klip o sjednocené Evropě Asi tříminutový videoklip má název „1989-2009: 20 let svobody“ a Evropská komise jej zveřejnila na YouTube. Polákům vadí, že jsou opomenuty některé vzpoury proti komunistickému režimu jako události v Poznani z roku 1956. Nelíbí se jim také, že stávková vlna a zrod hnutí Solidarita jsou zastoupeny pouze záběrem na generála Jaruzelského, který vyhlašuje výjimečný stav. A poukazují také na to, že některé záběry jsou z jiné doby - zvláště jde o demonstraci z roku 1993, kde je vidět transparent s názvem týdeníku „Gazeta Polska“.
„Jsou tam opomenutí, zkratky, zjevné chyby i případy nepatřičného použití záběrů...“
