OSTRAVA Likvidace ostravských lagun je ve skluzu. Tisíce tun páchnoucího ropného odpadu mají zmizet do konce roku 2010. Zatím však jdou práce výrazně pomaleji, než se předpokládalo.
„Mám smíšené pocity,“ komentoval zpoždění ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. „Budu žádat po investorovi přesný harmonogram dalších prací,“ dodal. Likvidátoři ze Sdružení čistá Ostrava slibují, že vše doženou. Vytěžený ropný odpad se mísí s vápnem a uhlím a je připraven ke spálení ve velkých spalovnách. Podle původních předpokladů mělo být takového paliva vyrobeno do konce uplynulého roku 40 tisíc tun. Zatím ale bylo vyrobeno jen dvanáct tisíc tun.
Stát je lukrativní zákazník: zaplatil sdružení za likvidaci ropných jezer po bývalé chemičce Ostramo zhruba tři miliardy korun. Zástupci Čisté Ostravy tvrdí, že nic dramatického se neděje a že do konce roku 2010 bude splněno. Zatím v areálu bývalé chemičky probíhá zkušební odtěžování kalů, které provází netušené problémy. Podle původního předpokladu měly po zavápnění laguny ztvrdnout natolik, že na ně kvůli těžbě bude moci vyjet těžká technika. To se nestalo a likvidátoři tak kvůli těžkým strojům musí pokládat speciální pásy. Na takovou změnu technologie si museli pořídit povolení krajského úřadu, což práce zdrželo.
V rámci zkušebního provozu se má vyrobit čtyřicet tisíc tun alternativního paliva. S jeho další výrobou mohou likvidátoři pokračovat, až získají od krajského úřadu integrované povolení. To by mělo být vyřízeno v březnu a pak se výroba může rozjet již naplno. Podle Aleny Orlíkové ze sdružení Čistá Ostrava může speciální míchací zařízení denně vyrobit až dva tisíce tun paliva. Dohromady se má z lagun získat pět set tisíc tun paliva. Při plném výkonu mísícího zařízení tak budou likvidátoři potřebovat k vyčištění lagun alespoň dvě stě padesát dní.
Veškeré vyrobené palivo se zatím vozí vlaky do Polska. Důvod je prostý. Poláci mají totiž v této zvláštní oblasti spalování mnohem jednodušší předpisy. Na rozdíl od České republiky.
Jednou tam prý budou chodit lidé sbírat hříbky Čeští zájemci o palivo z ostravských lagun i kvůli stále se měnícím předpisům musí žádat o nová povolení a absolvovat nové spalovací zkoušky.
To se týká i elektrárny společnosti ČEZ v Dětmarovicích na Karvinsku. Opětovné zkoušky tam jsou před dokončením. Dalšími zájemci o palivo jsou například Energetika Zlín nebo Energetika Třinec. Spalovat po vyřízení všech potřebných „razítek“ by mohli tuzemští odběratelé nejdříve někdy letos na jaře.
Poláci tak Čechy v tomto ohledu jasně předbíhají a chtějí odebrat a spálit celkem 360 tisíc tun paliva. Zhruba 140 tisíc tun tak zůstane na Česko. Za kolik palivo z lagun Čistá Ostrava prodává, je prý obchodní tajemství.
Procházka kolem likvidovaných jezer není v současnosti rozhodně ničím pro romantickou duši. Dělníci s respirátory nakládají a mísí černou hmotu páchnoucí sirovodíkem. Když občas motory těžkých strojů utichnou, rozléhá se všude štěkot psů pouštěný z amplionů. Jeho účelem je plašení labutí. Ty totiž dříve sedávaly na lesklý povrch ropných jezer a už nikdy nevzlétly.
Ostravské laguny jsou označovány za jednu z největších ekologických zátěží v České republice. Vznikaly zhruba sto let. Když měli v chemičce na výrobu olejů nějaký odpad, vyhloubili vedle díru a vylili ho do ní. Postupně tak vznikla tři velká jezera.
Likvidace lagun se stala jedním z velkých témat v Ostravě již bezprostředně po pádu komunistického režimu. Ovšem na skutečnou likvidaci si museli Ostravané počkat téměř dvacet let, do loňského roku, kdy vytěžování páchnoucích jezer konečně začalo.
Ani vytěžením lagun však práce v areálu nedaleko velkého sídliště Fifejdy neskončí. „V dalších letech se bude pokračovat v čištění spodních vod, začnou se rozebírat hráze lagun,“ odpovídá primátorův náměstek Lukáš Ženatý. Územní plán města Ostravy počítá s tím, že v místech, kde páchla ropná jezera, vyroste v roce 2020 lesopark. Potom se tam bude chodit na hřiby, slibují politici.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
