Poslanci se kvůli nadměrnému počtu policejních žádostí o výpisy uskutečněných telefonátů a lokalizace konkrétního přístroje obrátili minulý týden na Ústavní soud.
„Udělala jsem neprodleně všechny nutné právní úkony a poslala návrh všem dotčeným stranám. Ten návrh je nyní ve fázi zpracovávání. Jsem známá tím, že se snažím pracovat rychle,“ řekla včera LN soudkyně zpravodajka tohoto případu Eliška Wagnerová.
Podle informací nevládní organizace Iuridicum Remedium využívá česká policie ohromné množství dat od mobilních operátorů i pro vyšetřování banálních trestních činů. V tomto směru je třetí nejsnaživější v Evropě.
Opačným směrem postupuje návrh ministra vnitra Martina Peciny, který se zatím úspěšně snaží sněmovnou protlačit svůj protikorupční balíček. Policii by výrazně rozšířil možnosti žádat soudy o povolení přímých odposlechů. Vedle závažných trestných činů by tato úprava přinesla možnost žádat o nasazení policejní techniky i při podezření z vybraných korupčních činů. „Tato úprava by se týkala i některých trestných činů, kde je maximální jeden rok trestní sazby. To je nepřijatelné,“ míní poslanec a předseda ústavně právního výboru sněmovny Marek Benda z ODS.
Pokračování na straně 3
Policie chce slídit víc. Uspěje?
Dokončení ze strany 1
Ministerstvo vnitra ve svém návrhu tvrdí, že chce především vrátit možnost odposlechů na úroveň před letošním prvním lednem.
Změna trestního zákona a řádu totiž k tomuto datu zvýšila dolní sazbu u některých zvlášť závažných činů z osmi na deset let a policie nyní nemůže používat odposlechy stejně jako dříve. „Jde především o korupci nebo třeba sériové krádeže,“ řekl včera LN Tomáš Almer, ředitel policejního útvaru zvláštních činností, které má odposlechy a další sběr dat od operátorů na starosti.
Nevládní organizaci Iuridicum Remedium, která se zabývá sledováním a vyhodnocováním zásahů do soukromí, více než odposlechy v poslední době trápí desetitisíce žádostí policie o přístup k citlivým informacím ohledně výpisů a lokalizace mobilů.
„Jen za loňský rok policie vznesla přes 145 tisíc takových požadavků. Většina se vztahovala ke konkrétní buňce mobilního operátora v daném čase. Z ní ale v konkrétním časovém úseku mohou volat i stovky či tisíce lidí, takže konečné číslo, ke kolika záznamům se takto policie dostala, není rozhodně úplné,“ komentoval postupy policie v roce 2009 jeden ze zástupců této organizace Filip Pospíšil.
A poukázal i na další alarmující fakt. Pokud se počet podobných policejních žádostí, které se podle zákona mohou týkat například i dalších druhů elektronické komunikace, jako je e-mail nebo i chatování, přepočte na milion obyvatel, Česko v Evropě obsadilo nelichotivé třetí místo. Na milion lidí policie podala více než dvanáct a půl tisíce podobných žádostí. Aktivnější je v tomto ohledu na kontinentu pouze Belgie a Litva. Na druhém konci pomyslného žebříčku se ocitlo Řecko s pouhými 76 a Německo se 170 žádostmi na milion obyvatel.
„Mám dojem, že si tímto způsobem policie často usnadňuje práci. Navíc ono to vypadá pěkně, když do spisu vložíte dvacetistránkový výpis telefonátů. Vypadá to, že skutečně něco děláte,“ kritizoval současnou praxi poslanec Marek Benda. Nasadit všechny možnosti k objasnění trestného činu Policie ale má proti těmto statistikám poměrně pádný argument. „Jde o nastavení zákona. Neřekl bych, že tento instrument využíváme přehnaně. Vždyť polovina trestných činů zůstává neobjasněna. Nezapomeňte, že podle zákona je policie povinna nasadit všechny zákonné možnosti k objasnění trestného činu,“ upozornil šéf policejního útvaru zvláštních činností Tomáš Amler.
Většinu žádostí o poskytnutí elektronických dat policie dělá pomocí soudního příkazu. Kolem osmnácti stovek loňských případů ale dělala i bez nich. „Umožňuje to zákon o policii. Tyto žádosti se týkaly především pátrání po pohřešovaných osobách a boje s terorismem. Mohu říct, že poměr mezi těmito důvody byl tak jedna ku dvěma stům případů,“ doplnil Amler.
Nelze také pominout, že v minulosti podobné informace pomohly Španělům dopadnout a usvědčit atentátníky z Madridu, kteří při pumovém útoku v roce 2004 zavraždili 191 lidí.
***
Statistika
Počet policejních žádostí
na milion obyvatel:
Belgie 27 798
Litva 17 876
Česko 12 516
Estonsko 3351
Švédsko 1163
Rakousko 369
Zdroj: Iuridicum Remedium
