V nejznámějším případu souvisejícím se zkrachovanou Investiční a poštovní bankou v kauze České pivo, která se týká transakcí z let 1998 až 2000 s akciemi Plzeňského Prazdroje, tak dnes padlo další obvinění. K bývalým náměstkům generálního ředitele IPB Liboru Procházkovi a Aladáru Blassovi a šestici podnikatelů přibyl tehdejší zástupce Nomury Eduard Onderka.
Sedmatřicetiletému muži podle mluvčí Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality Jany Pinkové obviněnému, který v Česku zastupoval Nomuru na konci 90. let, nyní hrozí až 12 let vězení. Vyšetřovatel případu řekl, že si manažer obvinění převzal, zatím však nevypovídal. Nyní mu běží třídenní lhůta na podání stížnosti.
V kauze České pivo jde velmi zjednodušeně o to, že si Nomura podle policie nákupem akcií Plzeňského Prazdroje pojistila do budoucna svou investici do nákupu akcií IPB. Přitom se nákupy akcií IPB a akcií Prazdroje (takzvaný projekt České pivo)uskutečnily souběžně a byly vzájemně podmíněny. "Skupina Nomura získala tímto krokem vedoucím k pojištění svých investic neoprávněný majetkový prospěch ve výši více než sedm miliard korun," uvedla Pinková.
Podle žalobkyně Dunajové byly transakce velmi komplikované. "Jenom výrok skutku, který se obviněnému klade za vinu, má šest stránek," řekla. Podle ní šlo o složitou operaci a soustavu smluv, na které je zainteresováno asi šest společností včetně zahraničních fondů, mezi nimiž se uskutečňovaly nejrůznější převody směnek.
Investice Nomury na nákup akcií IPB (přes sedm miliard korun) nakonec odpovídala úvěrovým prostředkům (přes sedm miliard korun), které banka poskytla zprostředkovaně přes tři společnosti firmě České pivo, jež nakonec akcie Pražského Prazdroje nakoupila. "Výsledkem akce je, že se Nomuře vyrovnala investice do IPB, jakoby nula od nuly pošla," vysvětlila Dunajová.
České pivo poté i s Prazdrojem získala Nomura a za necelý rok a půl akcie pivovarů prodala společnosti SAB za 24 miliard korun. Následného prodeje akcií se ale stíhání netýká. Policie však ve vyšetřování kauzy České pivo pokračuje.
Na IPB uvalila Česká národní banka nucenou správu 19. června 2000 a o tři dny později koupila peněžní ústav ČSOB. Zástupci ČSOB potom podali na bývalý management IPB desítku trestních oznámení. Stát za očištění IPB zaplatil přes sto miliard korun.
Policie v souvislosti s krachem IPB vyšetřovala či stále vyšetřuje několik případů. Definitivně uzavřen je zatím jen případ Restitučního investičního fondu (RIF), kvůli němuž byl obviněn sám Procházka. Žalobkyně ale jeho stíhání zastavila s tím, že nespáchal žádný trestný čin. Verdikt stvrdilo i Nejvyšší státní zastupitelství.
U soudu je zatím jen případ emise podřízených dluhopisů, kde jde o navýšení kapitálu banky, k němuž se po svém vstupu zavázala společnost Nomura. IPB v dubnu 1998 vydala dluhopisy za šest miliard korun. Nezákonný postup spatřuje policie v tom, že dluhopisy musí financovat třetí subjekt. V tomto případě si IPB podle policie financovala vydání dluhopisů sama, tedy v podstatě sama sobě půjčovala. Peníze ale vydávala za cizí kapitál.
Zatím poslední obvinění týkající se IPB padla loni v červnu. Šest manažerů IPB včetně Procházky se podle policie v letech 1998 a 1999 pokoušelo zbavit banku špatných úvěrů. Půjčili proto spřízněným firmám devět miliard korun na jejich odkup, ale peníze se IPB nikdy nevrátily. Obvinění se nyní seznamují se spisem.
Sedmatřicetiletému muži podle mluvčí Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality Jany Pinkové obviněnému, který v Česku zastupoval Nomuru na konci 90. let, nyní hrozí až 12 let vězení. Vyšetřovatel případu řekl, že si manažer obvinění převzal, zatím však nevypovídal. Nyní mu běží třídenní lhůta na podání stížnosti.
V kauze České pivo jde velmi zjednodušeně o to, že si Nomura podle policie nákupem akcií Plzeňského Prazdroje pojistila do budoucna svou investici do nákupu akcií IPB. Přitom se nákupy akcií IPB a akcií Prazdroje (takzvaný projekt České pivo)uskutečnily souběžně a byly vzájemně podmíněny. "Skupina Nomura získala tímto krokem vedoucím k pojištění svých investic neoprávněný majetkový prospěch ve výši více než sedm miliard korun," uvedla Pinková.
| Onderka je již stíhán v jiné kauze týkající se IPB, která nedávno doputovala k pražskému městskému soudu. V případu jde o emisi dluhopisů. Státní zástupkyně Darja Dunajová vypracovala obžalobu na někdejšího generálního ředitele IPB Jana Klacka, jeho dva náměstky Procházku a Blaase a čtyři členy představenstva - Onderku, Jiřího Fabiána, Jiřího Fárka a Alfréda Šebka. Hlavní líčení dosud nařízeno nebylo. |
Podle žalobkyně Dunajové byly transakce velmi komplikované. "Jenom výrok skutku, který se obviněnému klade za vinu, má šest stránek," řekla. Podle ní šlo o složitou operaci a soustavu smluv, na které je zainteresováno asi šest společností včetně zahraničních fondů, mezi nimiž se uskutečňovaly nejrůznější převody směnek.
Investice Nomury na nákup akcií IPB (přes sedm miliard korun) nakonec odpovídala úvěrovým prostředkům (přes sedm miliard korun), které banka poskytla zprostředkovaně přes tři společnosti firmě České pivo, jež nakonec akcie Pražského Prazdroje nakoupila. "Výsledkem akce je, že se Nomuře vyrovnala investice do IPB, jakoby nula od nuly pošla," vysvětlila Dunajová.
České pivo poté i s Prazdrojem získala Nomura a za necelý rok a půl akcie pivovarů prodala společnosti SAB za 24 miliard korun. Následného prodeje akcií se ale stíhání netýká. Policie však ve vyšetřování kauzy České pivo pokračuje.
Na IPB uvalila Česká národní banka nucenou správu 19. června 2000 a o tři dny později koupila peněžní ústav ČSOB. Zástupci ČSOB potom podali na bývalý management IPB desítku trestních oznámení. Stát za očištění IPB zaplatil přes sto miliard korun.
Policie v souvislosti s krachem IPB vyšetřovala či stále vyšetřuje několik případů. Definitivně uzavřen je zatím jen případ Restitučního investičního fondu (RIF), kvůli němuž byl obviněn sám Procházka. Žalobkyně ale jeho stíhání zastavila s tím, že nespáchal žádný trestný čin. Verdikt stvrdilo i Nejvyšší státní zastupitelství.
U soudu je zatím jen případ emise podřízených dluhopisů, kde jde o navýšení kapitálu banky, k němuž se po svém vstupu zavázala společnost Nomura. IPB v dubnu 1998 vydala dluhopisy za šest miliard korun. Nezákonný postup spatřuje policie v tom, že dluhopisy musí financovat třetí subjekt. V tomto případě si IPB podle policie financovala vydání dluhopisů sama, tedy v podstatě sama sobě půjčovala. Peníze ale vydávala za cizí kapitál.
Zatím poslední obvinění týkající se IPB padla loni v červnu. Šest manažerů IPB včetně Procházky se podle policie v letech 1998 a 1999 pokoušelo zbavit banku špatných úvěrů. Půjčili proto spřízněným firmám devět miliard korun na jejich odkup, ale peníze se IPB nikdy nevrátily. Obvinění se nyní seznamují se spisem.
