„V roce 2010 jsme zaznamenali zhruba sedm a půl tisíce kapesních krádeží, což je o dvaadvacet procent méně než v předchozím období. Je to druhý nejvyšší pokles od roku 1990,“ říká ředitel pražských policistů Martin Červíček.
Úbytek má podle něj několik příčin. Lidé jsou na věci opatrnější, na pátrání po zločincích spolupracují kriminalisté z celého Česka a několik desítek kapsářských bossů teď obývá vězeňské cely.
„Jde o čtyřicet organizátorů zlodějských skupin, které se nám podařilo zadržet v období od prosince 2009 do loňského února. Všichni byli recidivisté, kteří měli na svědomí stovky trestných činů,“ připomíná Červíček.
Málokterý zloděj „pracuje“ sám Na celkové kriminalitě se kapesní krádeže podílejí deseti procenty. Podle Štěpánky Tupé, šéfky kriminalistů, kteří se na chytání kapsářů specializují, málokterý zloděj „pracuje“ samostatně. „Většinou působí v organizovaných skupinách, pro které krádeže znamenají hlavní zdroj obživy. Mnoho kapsářů je navíc závislých na drogách,“ upozorňuje Tupá. Se svými kolegy v ulicích často naráží na „známé firmy“. „Téměř sedmdesát procent kapsářů jsou recidivisté. Přestože se v současné době jedná spíše o Čechy, setkáváme se i s řadou cizinců,“ podotýká Tupá. Nejčastěji to bývají Rumuni, Slováci, Bulhaři, Poláci a Arabové. Pro každou z těchto skupin je něco typické. „Arabové se většinou soustředí na restaurace a nebojí se vytáhnout i nůž, Poláci jeden čas mívali v oblibě vlaky,“ vyjmenovává Tupá.
Někdy je zloděje těžké chytit už proto, že dlouho nevydrží na jednom místě. „Dva Rumuni například cestovali po celé Evropě. Pár dní byli v Praze, pár dní v Paříži, pár dní v Madridu,“ vzpomíná kriminalistka. Kapesní krádež zpravidla trvá jen několik vteřin. Ve vymýšlení triků jsou zloději přeborníci.
Nejčastěji se vypravují na lov do centra metropole, okolí Pražského hradu, do nákupních zón nebo do přeplněných tramvají a vagonů metra. „Třeba pro krádeže v hromadné dopravě je typické vyvolávání tlačenic, při kterých jeden kapsář oběť okrade a úlovek předá druhému,“ poukazuje Tupá.
V jiných případech zloději používají tak zvané šátro. Může to být mapa, šála, noviny nebo jiný předmět, kterým kapsář zakryje šmátrající ruku. Mezi časté triky, zejména mezi kapsářkami, patří nabídky sexuálních služeb.
„Vybírají si opilé turisty, ke kterým přistoupí, různě je osahávají, naznačují jim nabídku sexu různými pohyby, přičemž jim jde pouze o to, aby se dostaly do jejich kapes,“ říká policistka.
***
Pražští kapsáři
* Kapesní krádeže v roce 2010
Krádeže celkem 7469
Objasněnost v % 1, 85
Počet objasněných skutků 138
Počet pachatelů 174
Celková škoda v tis. Kč 38 909
Škoda na den v tis. Kč 5209
Počet krádeží na den 20,5
Podíl krádeží na kriminalitě v % 10
* Vývoj objasněnosti v procentech
Rok 2009 1,75
Rok 2008 1,83
Rok 2007 1,52
Rok 2006 2,25
Rok 2005 2,62
Rok 2004 2,65
Rok 2003 3,88
Rok 2002 4,67
