Zatímco na plzeňských právech nové vedení našlo v tomto systému řadu chyb, na pražské soukromé univerzitě je podle jejího vedení vše v pořádku.
Zákon připouští, aby absolventi programu celoživotního vzdělávání přešli na bakaláře. Musí se ale při tom dodržet pravidla. A případ plzeňských práv ukázal, že tu je prostor pro pochybné praktiky.
„Dojde k výrazným změnám toho, jak celoživotní vzdělávání a přechod do bakalářského studia fungovaly. To, jak se to provádělo, není možné,“ slibuje pověřený děkan plzeňských práv Jiří Pospíšil. „Celoživotní vzdělávání by nemělo bakalářské studium suplovat,“ myslí si. Kromě policistů takto studovala i řada lidí ze státní správy.
Absolventi celoživotního vzdělávání mohou přejít do posledního ročníku bakaláře a uznají jim až 60 procent kreditů, které potřebují. Jenže na plzeňských právech uznávali až sto procent. Vedení fakulty také zkoumá, jak probíhalo přijímání těchto studentů na bakaláře.
Na soukromé Vysoké škole finanční a správní absolvovali obdobným způsobem bakaláře mimo jiné zastupitelé Prahy 9 Tomáš Hrdlička a Jan Štrof i pražský radní Martin Langmajer (všichni ODS).
Proděkan soukromé školy Milan Kašík tvrdí, že u nich žádné problémy s tímto systémem nejsou. „Po absolvování studia celoživotního vzdělávání a podání žádosti o přestup na bakalářské studium je absolventům umožněno nastoupit do třetího ročníku,“ popisuje.
Více čtěte na straně 5
