BRNO Česká republika chrání portrét ruského diktátora Josifa Vissarionoviče Stalina podle stejného zákona jako své korunovační klenoty. Kamenný portrét sovětského vůdce je součástí dominanty čestného pohřebiště na brněnském Ústředním hřbitově, které je národní kulturní památkou. A pravidelně se mu tam klaní politici ze všech politických stran.
Zatímco na druhém konci Brna v Králově Poli občanský demokrat René Pelán svérázně bojuje se symboly srpu a kladiva na pomníku Rudé armády, Stalina si nikdo nevšímá. A co víc: o jedné z posledních podobizen diktátora na veřejných prostranstvích v republice vůbec ani netuší.
Reliéf nepostřehl ani brněnský primátor Roman Onderka, ani jeho náměstek Daniel Rychnovský. Upozornily je na něj až LN. „Toho jsem si opravdu nevšiml. Určitě na to ale upozorním komisi, která se už zabývá symboly na královopolském pomníku, ať navrhne nějaké řešení,“ sdělil Onderka. „Ono se totiž s věnci a kyticemi ani nechodí až těsně k památníku, ale pár metrů od něj,“ obhajuje to Rychnovský. Na to, zda bude nutné Stalinovu tvář odstranit, ale v tuto chvíli vyhraněný názor nemá. „Je to svědectví té doby, kdy byl Stalin oslavován a vítán jako osvoboditel,“ připomněl náměstek.
„Je z boku pilíře, takže z čela vidíte hlavně tu obří hvězdu se srpem a kladivem,“ uvedl další z politiků, který nechtěl zveřejnit své jméno. Podobiznu sovětského vůdce obklopují nápisy v azbuce, které hlásají vítězství a pravdu. A vedle je velká pěticípá hvězda s kladivem a srpem. „Je to ostuda, ale zkřížený srp a kladivo jsou tím horší, že se na pomník vrátily nyní,“ domnívá se „brusič“ Pelán.
Pohřebiště patří magistrátu. Kdyby se však zástupci radnice rozhodli symboly odstranit, nebudou to mít jednoduché. Jde o vojenské pohřebiště, kde leží ostatky několika tisíc vojáků z celé jižní Moravy, a museli by získat souhlas zástupců Ruska. „Případné odstranění by byla velmi citlivá věc a muselo by se to v každém případě řešit i s ruskou stranou. Rozhodně by se neměla dělat nějaká neuvážená a okázalá gesta,“ varuje Rychnovský.
Souhlas by museli dát také památkáři, protože jde o národní kulturní památku. Rozhodla o tom vláda a podřídila tak plochu nejvyšší možné ochraně stejně jako Pražský hrad či korunovační klenoty. „Pokud bychom se měli vyjádřit, pochopitelně bychom názor dodali. Je nutné říci, že v případě pohřebiště je důležitější aspekt společenský než řekněme památkářský či architektonický,“ dodal ředitel brněnského pracoviště Národního památkového ústavu Petr Kroupa.
Pylon se Stalinovým portrétem, na jehož vrcholu stojí socha vojáka, vyrostl na pohřebišti v roce 1946 a je dílem Ferdinanda Fojta. Od té doby nikdo odstranění Stalinovy podobizny nenavrhl – přitom například v roce 1991 zmizely z pohřebiště ruské tanky a další vojenská technika. „Pokud by město chtělo pomník upravit, musí podat žádost. Výsledek nejde předjímat,“ poznamenal Tomáš Drobný z krajského úřadu, kde by o takové žádosti rozhodovali.
Například brněnská historička Milena Flodrová má jiné řešení: Na místo dát umělecky významnou sochu rudoarmějce z Moravského náměstí v centru Brna. „Svou pietou by se tam hodila, její ztvárnění jasně naznačuje, že by již nikdy více neměl vzplát boj,“ naznačila možné řešení historička.
Brno už jednou „Stalina“ řešilo: právě pomník rudoarmějce na Moravském náměstí kdysi zdobily Stalinovy rozkazy k osvobození Brna. Ty nechal po protestech magistrát v roce 1993 ze stěn vybrousit právě vzhledem k jejich autorovi a k podezření, že podle tehdejších informací rozkazy vznikly dodatečně.
Památníků s podobiznou Stalina zůstalo v republice naprosté minimum. Nejslavnější je ten ve Studenci na Vysočině, kde zdobí památník padlých společně s podobiznami Masaryka a Beneše. Lidé tam v místním referendu rozhodli, že chtějí, aby na památníku zůstal.
A nejznámějším zničeným je ten, který stál v Praze nad Vltavou v letech 1955–1962. Neslavně skončilo i monumentální sousoší Stalina s Gottwaldem v Odrách na severu Moravy. Po listopadu 1989 oběma mužům někdo urazil hlavy a sochy byly posléze odstraněny.
***
Kdo rozhodl? Stalina „povýšila“ vláda před 20 lety
Stalin na čestném pohřebišti brněnského Ústředního hřbitova slaví letos kulatiny: Národní kulturní památkou se totiž prostranství (tedy i s jeho portrétem) stalo rozhodnutím vlády v dubnu 1989. Po listopadu 1989 ze 43 let starého pohřebiště zmizela bojová technika, ale Stalinův portrét ne.
O ploše jednali ministři znovu i v roce 1998 – a znovu ji podpořili. Materiály pro vládu podle informací LN upozornění na Stalina neobsahovaly. Pouze ministři přitom mají právo vyhlásit (a také zrušit) nejvyšší statut památkové ochrany.
Podobnou ochranu má již pouze jediné další pohřebiště obětí druhé světové války, a to na pražských Olšanech, které stát chrání už od roku 1978.
Jeho ochranu v roce 1999 vláda rozšířila o pohřebiště vojáků Commonwealthu, padlých během Pražského květnového povstání, hroby bulharských vojáků a čestné pohřebiště příslušníků I. odboje.
Případné odstranění Stalinovy tváře by bylo nutné řešit se zástupci Ruska, kteří by museli dát svůj souhlas
