PRAHA Politici během včerejška hledali co nejrychlejší cestu ven z ústavní krize.
Poté, co Ústavní soud v úterý rozhodl, že se letošní předčasné volby odkládají, šéfové politických stran celý den vymýšleli, jak se soudcům vzepřít.
A řešení podle všeho našli.
Politici napříč spektrem vymysleli, že narychlo změní ústavu a schválí nový zákon o předčasných volbách. Tento zákon by - na rozdíl od toho soudem kritizovaného - nebyl jen na „jedno použití“. Byla by to úplně nová pravidla, podle kterých by se sněmovna mohla sama rozpustit.
Před politickou reprezentací zatím vyvstává ale jeden závažný problém. I kdyby takový zákon nakonec schválili a ihned použili, volby mohou proběhnout až po 60 dnech od oznámení.
Tedy - volby by se nestihly uskutečnit dříve než v listopadu.
To potvrdil LN i jeden ze stranických expertů, který se na přípravě zákona podílí. Podle něj připadá jako reálný termín 6. a 7. listopad.
Listopadové volby se ale nelíbí třeba sociálním demokratům. Ti požadují, aby se přece jen našla cesta, jak je uskutečnit v původním termínu. Tlačí je peníze, které již investovali do předvolební kampaně. Nový termín voleb by nevadil naopak ODS, zeleným ani straně TOP 09.
Nad situací se během včerejška společně sešla nejvyšší reprezentace státu u prezidenta republiky. Klaus po jednání za všechny prohlásil, že politici se rozhodnutí Ústavního soudu nepodvolí. „Převládá tady názor, že se nesmiřujeme s myšlenkou, že zmizí předčasné volby a že budeme čekat, co se vyvine bez naší aktivity,“ prohlásil prezident
Na překvapivém jednání se odpoledne sešli také ústavní soudci. Přitom ještě v úterý tvrdili, že rozhodnutí o tom, zda se volby mohou nakonec vůbec uskutečnit, bude trvat měsíce. Včera už ale změnili názor. Ústavní soud vše projedná na veřejném zasedání 10. září.
Na stranu Ústavního soudu - a proti politikům - se včera postavil také exprezident Václav Havel. I on si myslí, že politici nemohou ústavu měnit podle momentální potřeby.
Pokračování na straně 3
Dokončení ze strany 1
„Za stejně důležité, ba ještě důležitější, než je usnadnění předčasných voleb, považuji takovou změnu, která by bránila patovým situacím, které k předčasným volbám obvykle vedou. Může jít o drobnou změnu struktury ústavních institucí, o snížení počtu poslanců nebo o změnu volebního zákona,“ řekl Havel.
Poznamenal, že česká politická scéna se nemůže na změně shodnout dlouhá léta. „Je smutné, že až po sedmnácti letech od vzniku ústavy a pod tlakem krizové situace jsou politické strany ochotny trvalou ústavní změnu provést,“ S tím ale nesouhlasí Václav Klaus. Podle prezidenta jsou předčasné volby v nynější rozbouřené politické a ekonomické situaci důležitým veřejným zájmem.
Zemi řídí úřednická vláda s nejasnou politickou podporou. Na jejích bedrech přitom leží komplikovaný úkol zvládnout hrozící rekordní schodek státních financí.
Ústavní soud přitom v úterý uvedl, že neshledal žádné okolnosti svědčící o veřejném zájmu, který by odkladu vykonatelnosti bránil.
Politici a ústavní činitelé se na Hradě včera také rozhodli vyzvat Ústavní soud, aby ve věci Melčákovy ústavní stížnosti rozhodl co nejrychleji.
Soudci jim odpověděli, že dříve než 10. září to nestihnou. Soudci dali zároveň najevo, že se jich nijak nedotýká kritika od politické reprezentace. Na ostré reakce jsou prý zvyklí. Politici podle nich mají právo na vyjádření svého názoru, konečné rozhodnutí soudu tím prý nemohou změnit.
***
Kdy mohou být volby? Jako nejpravděpodobnější termín předčasných voleb se nyní rýsují data 6. a 7. listopadu. Pokud poslanci narychlo schválí nový zákon o rozpuštění sněmovny, mohou se volby totiž uskutečnit nejdříve 60 dní od vyhlášení. Aby se stihl současný termín 9. a 10. října, musel by Ústavní soud zamítnout stížnost poslance Miloše Melčáka.
