Největší země světa zablokovala dodávky moldavského vína na své území podobně jako před čtyřmi lety.
Ruské úřady argumentují zdravotní závadností, politologové však vidí jasnou paralelu s politickým napětím mezi oběma zeměmi. Moldavsko ruská obvinění na závadnost svého vína jednoznačně odmítá a za vším vidí jen novou politickou hru. Spor o víno je tak nejnovějším v sérii ruských ekonomických tahů s politickým podtextem. V posledních letech se jednalo o zákaz dovozu mléčných produktů z Běloruska, spory s Ukrajinou kvůli plynu či série různých blokád vůči Gruzii.
Víno je přitom pro Moldavsko, jednu z nejchudších zemí Evropy, zásadním produktem tvořícím pětinu HDP země. Práci dává téměř třetině obyvatelstva a ruské trhy jsou druhým nejvýznamnějším odbytištěm. V osmnácti sériích moldavského vína dovezeného do země v období mezi 30. červnem a 2. červencem byly podle ruských kontrolorů nalezeny zdraví nebezpečné látky. Jednalo se o dodávky zhruba 102 tisíců lahví vína od tří moldavských společností. Ruská hygienická služba oznámila, že ve víně byly nalezeny látky jako dibutylftaláty, které způsobují úbytek hmotnosti či neplodnost. „Toto víno by nemělo být vůbec konzumováno, nejenom v Rusku, ale na celém světě,“ ostře kritizoval moldavskou produkci ruský hlavní hygienik Gennadij Oniščenko a dále se vyjádřil ve smyslu, že tamní víno je dobré maximálně k natírání plotů.
Za poslední dva týdny tak do Ruska nebylo vpuštěno více než 170 tisíc lahví moldavského vína a tamní úřady vzkazují, že toto číslo bude narůstat. Totální zákaz dovozu však Rusové zatím nevydali. Na otázku, zda se něco podobného chystá, nedokázal Oniščenko jednoznačně odpovědět. „Nemíním o tom spekulovat,“ vyjádřil se v rozhovoru pro Echo Moskvy, jednoznačně ovšem tuto možnost nevyloučil. Dodal však, že kvalita odmítnutého vína byla „děsivá“. Testy prý naznačují, že během kvašení bylo víno skladováno v plastových lahvích, a tak se do něj dostaly nebezpečné látky. Přitom právě víno z Moldavska je v Rusku velmi populární. Po Francii zabírá druhé místo v dovozu s více než 17procentním podílem.
Moldavské ministerstvo pro zemědělství a potraviny své produkty brání a uvádí, že Rusko je jedinou zemí, která má s kvalitou jejich vína problém. „Naše víno má vysokou kvalitu, 52 procent z celkového exportu míří do EU a ostatních zemí, a nikdy jsme nezaznamenali jakékoliv problémy,“ vyjádřil se ministr Kosarčuk pro RFE/RL. Země v současnosti exportuje celých 15 procent své produkce vína právě do zemí EU. Sedmadvacítka má přitom jedny z nejpřísnějších hygienických kontrol dovážených potravin na světě.
Navíc moldavští vládní představitelé tvrdí, že z ruské strany se jim nedostalo žádného oficiálního vysvětlení a zprávy mají jen z tisku či od svých exportérů. Moldavská delegace se tak tento týden chystá do Ruska, aby problém řešila. Neočekává se však zásadní průlom. Mezi oběma zeměmi totiž již nějakou dobu eskaluje napětí, především po nástupu proevropského prezidenta Mihaie Ghimpua.
Ten se radikálně staví k dvacet let nevyřešené otázce samozvané Podněsterské republiky podporované Ruskem. Na území Moldavska totiž operují ruští vojáci jakožto „mírové síly“, což podle Ghimpua narušuje územní celistvost jeho země. Prezident zintenzivňuje požadavky na stažení vojáků. Pro mnohé ruské politiky byl tak nedávno vyhlášený státní svátek připomínající sovětskou okupaci jen poslední kapkou v pomyslné sklenici vína. Moskevský starosta Jurij Lužkov dokonce v reakci na to veřejně Rusy vyzval k bojkotu všech moldavských produktů.
Rusko, které v minulosti dováželo přes 80 procent veškeré moldavské produkce vína, zavedlo na tento produkt embargo již v roce 2006 poté, co testy údajně prokázaly přítomnost pesticidů a těžkých kovů. Důvodem však byla opět politika. V červenci minulého roku pak všechna tato omezení zrušili.
V současnosti tvoří ruské trhy přes 40 procent moldavského exportu vína. Země se tak snaží snižovat svou závislost na ruských trzích právě v reakci na události před čtyřmi lety. I přesto bude mít současná situace nepříznivý vliv na ekonomiku země.
