Politika bez vize a vůdcovství

Když předseda vlády Topolánek prohlásil, že by svoje syny „hnal“, kdyby chtěli být vojáky, připomněl jeden principiální fenomén současné české politiky - politiku bez vize a vůdcovství. Ta je vidět zcela zřetelně na posledních sporech v ODS, ale nejen tam. Ale podívejme se na politiku celkově. Poslední politici, kteří měli ještě nějakou vizi, z politiky postupně odcházejí a další nejsou. Havel a Zeman vizi měli a současný prezident Klaus ji také má. Ale tím to končí. Dále už je jen průměr a v pozadí morální bahno. Jak se to mohlo stát? Stalo se to hned na začátku devadesátých let prosazením pojetí politiky jako jakéhosi pokračování trhu, jako čistě prospěchové záležitosti. Na základě těchto „tržních“ představ o politice je v podstatě jedno, kdo politickou práci vykonává, je pouze nutné, aby měl schopnosti jakéhosi manažera. (...)