Podle nedávných výzkumů reaguje citlivě na počasí 40 až 60 procent populace. Parné a dusné dny, nebo naopak dny mrazivé, výrazný pokles tlaku vzduchu před atmosférickými frontami, silný vítr, náhlá změna teploty, vlhkosti – všechny tyto jevy mohou vyvolat zdravotní problémy, tzv. meteotropní choroby.
Závislost na změnách počasí byla prokázána u mnoha nemocí. Meteorologické jevy většinou onemocnění přímo nevyvolávají, ale přispívají k zesílení projevů choroby a mohou zhoršit její průběh.
Nejčastěji jde o srdečně-cévní onemocnění (infarkt myokardu, plicní embolie, mozková mrtvice, záchvaty kardiálního astmatu, anginy pectoris a další), dále nemoci dýchacího ústrojí (zejména záněty horních cest dýchacích), alergie, vředové choroby žaludku, epileptické záchvaty, ale i některá oční onemocnění, třeba akutní glaukom.
Také bolesti mohou souviset s měnícím se počasím. Časté jsou bolesti hlavy, zubů, kloubů, v jizvách a revmatické bolesti. Méně časté jsou ledvinové a žlučníkové koliky či bolesti u nemocných s pohrudničními srůsty.
Kvůli počasí se u některých lidí mění i chování, souviset s tím může únava, malátnost, nechutenství, neklidný spánek, ale i deprese. Také je prokázáno, že již při krátkodobém zhoršení počasí narůstá počet sebevražd.
Záleží na věku a pohlaví Do jaké míry člověka ovlivní počasí, záleží nejen na jeho meteosenzitivitě, ale i na pohlaví, věku, zdravotním stavu a celkové tělesné kondici. U malých dětí, starých lidí a dlouhodobě nemocných je vliv větší. Také bylo prokázáno, že ženy jsou na počasí citlivější než muži, největší rozdíly jsou do věku 50 až 60 let, poté rozdíl ve vnímavosti prakticky mizí.
A jaké počasí tedy nejvíce ovlivňuje náš zdravotní stav?
Lidé se obecně nejlépe cítí v oblasti tlakové výše, při stálém a slunečném počasí. Výjimkou jsou extrémně vysoké teploty v létě a déletrvající inverzní situace v zimě.
S posunem tlakové výše, a tudíž s poklesem tlaku meteosenzitivní lidé začínají pociťovat zhoršení zdravotního stavu nebo různé bolesti.
Nejhůře se člověk cítí v centru tlakové níže S dalším poklesem tlaku účinky zesilují a v oblasti kolem středu tlakové níže bývají nejhorší. Působí zde nejen rychle klesající tlak, ale také změny teploty, vlhkosti a silný vítr. Na psychické problémy má rovněž vliv i zatažená obloha s trvalými srážkami.
Počasí působí na člověka a jeho zdraví také nepřímo. Například sucho či nadměrné množství srážek může způsobit neúrodu a z ní v některých státech světa vyplývající hladomory.
Mlha, náledí či sněhové jazyky a závěje zase zvyšují nehodovost v dopravě, ale i úrazy končetin a otřesy mozku v důsledku uklouznutí a následného pádu na zledovatělém povrchu komunikací. Mohli bychom vyjmenovat mnoho dalších nebezpečných povětrnostních jevů (bouřky, vichřice, povodně…), před kterými by se měl mít člověk na pozoru. Proto vždy byl, je a bude zájem člověka o co nejlepší předpovědi počasí, aby v co největší míře omezil jeho vlivy na zdraví lidí.
