Topení uhlím znamenalo nejen větší komfort, ale i nutnost. Pokud by totiž dřevo mělo stále představovat hlavní druh paliva a přitom zároveň energetickou surovinu pro stále rostoucí potřeby průmyslové revoluce, znamenalo by to zřejmě postupné vykácení českých lesů. „Důkazem jsou třeba sklárny, původně závislé právě na dřevu. Když sklárna například v Novohradských horách spotřebovala dřevo ve svém bezprostředním okolí, přesunula se zase jinam,“ říká historik Roman Podhola. Plyn na postupu Na začátku třetího tisíciletí představuje dominantní druh paliva uhlí, které využívá jako tepelný zdroj 46 % domácností. A buď formou přímého spalování v domovních kotlích a kamnech, nebo formou centrálního vytápění z tepláren a hnědouhelných elektráren.
Podíl domácností topících plynem však trvale roste a už se těsně blíží „uhelnému“ podílu. Dalšími tepelnými zdroji jsou například biomasa, dřevo, solární kolektory, tepelná čerpadla a elektřina, vyráběné mimo uhelné elektrárny. Odhady doby, kdy budou uhelné zásoby v Česku zcela vyčerpány, závisí právě na tom, jak se už dnes podaří s uhlím šetřit.
Kdy dojde uhlí?
Podle předpokladů Státní energetické koncepce dojde k vyčerpání zásob černého uhlí v roce 2030 a hnědého uhlí v Sokolovské pánvi někdy v roce 2040. Jediným ložiskem využitelným k těžbě po tomto období tak zůstává Severočeská pánev, kde však dalšímu dobývání „hnědého zlata“ brání ekologické limity schválené vládou v roce 1991. Pokud by byly limity prolomeny, podle některých studií by těžba mohla pokračovat teoreticky až za rok 2100.
V případě energetické krize v teplárenství, způsobené eventuálním nedostatkem či zvyšující se cenou surovin, by byly zřejmě nejvíce postiženy domácnosti, které si dnes užívají komfortu dálkového vytápění. U lokálních topenišť přece jen existuje výhoda v tom, že lidé mohou při akutní potřebě tepla pálit vše, co jim přijde pod ruku. Řada obyvatel Česka to ostatně k nelibosti úřadů a sousedů dělá přes hrozbu vysokých pokut už dnes. Lidé v panelovém domě na sídlišti bez komínů a kamen jsou však zcela odkázáni na dálkové teplo. Takových domácností je v Česku 49 procent, zbytek topí individuálně.
