VARŠAVA/PRAHA Češi šlapou na plyn, Poláci brzdí. Slova, která jsou dnes slyšet z Polska, jsou téměř stejná jako dříve, ale tón úplně jiný. Varšava po volební rošádě, kdy se k moci dostala místo rusofobního a Německa se obávajícího Jaroslawa Kaczynského vláda liberála Donalda Tuska, přiblížila svoji zahraniční politiku EU. A udělala úkrok z pozice nejbližšího kontinentálního spojence USA.
Zatímco pro bratry Kaczynské byla americká protiraketová základna v Polsku „otázkou srdce“, pro Tuska a jeho ministra zahraničí Radoslawa Sikorského je to jen obchod, byť velice důležitý. „Polsko není povinno v otázce základny spěchat,“ nechal se slyšet premiér Tusk v rozhovoru pro týdeník Newsweek. „V celé záležitosti se objevují důležité otazníky.“
Administrativě George W. Bushe se „povedl“ přešlap, podobný tomu před válkou v Iráku. V případě Saddáma Husajna se ukázalo, že jedna z hlavním záminek války, totiž vlastnictví zbraní hromadného ničení, byla nepravdou založenou na špatných zpravodajských informacích. Stejně tak i v případě Íránu přišla CIA před pár týdny se zprávou, že Teherán v současnosti jaderné zbraně nevyvíjí, přestože ještě nedávno tvrdila opak. Stoupenci protiraketové základny ale tvrdí, že riziko útoku se objeví, a to možná nejen ze strany Íránu.
Dnešní Varšava každopádně dává najevo, že nesdílí názor mluvčího americké vlády Seana McCormacka: „Základna je v oboustranném zájmu Polska a USA.“ „Připomínám, že základna má bránit Ameriku, a ne Polsko,“ oponoval mu Tusk v Newsweeku. A v jiném novinovém rozhovoru konstatoval, že jako polský premiér má povinnost se starat především o bezpečnost Poláků. Polští vládní politici také, na rozdíl od Kaczynských, už nemluví o USA jako o „nejdůležitějším spojenci“, ale jen jako o „velmi důležitém spojenci“. S tichým dodatkem, že Tuskovo Polsko má a chce mít i jiné důležité spojence – například klíčové země EU.
O co Polákům „obchodně“ jde, také není tajemstvím. Chtějí po USA bezpečnostní záruky a také nejmodernější americké protiraketové systémy – ty pokud možno zadarmo. „Jestliže nám Spojené státy nezaručí obranu našeho vzdušného prostoru, v Polsku žádná základna nebude,“ uvádí na základě včerejšího rozhovoru ministra obrany Bogdana Klicha pro Reuters polský list Dziennik. „Bez toho si opravdu jen velmi těžko mohu představit souhlas polské vlády s umístěním amerického zařízení,“ řekl doslova Klich. Budou Češi čekat na Poláky?
Současná polská zdrženlivost české politiky nepřekvapila. „Jak já čtu Poláky, tak to není tak, že by se k projektu stavěli zády, oni si jen vytvářejí co nejlepší podmínky v tom vyjednávání,“ uvedl český vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Další kolo jednání s Američany o radaru na českém území by se mělo uskutečnit na konci ledna. Podle optimistického scénáře by mohlo být vše u nás i v Polsku dojednáno do léta. Podle pesimistického scénáře se vše bude protahovat a kvůli volbám amerického prezidenta se vyjednávání odloží až na příští léto. Tato americká administrativa bude totiž fungovat již jen tak do června, pak se bude chystat na volby a než začnou fungovat noví ministři, bude březen. Teď ale záleží hlavně na Polsku – ve vyjednávání o hlavní smlouvě jsme na tom podobně, pokud jde ale o druhou detailní smlouvu, tam je Varšava o dost pozadu.
***
Připomínám, že protiraketová základna má bránit Ameriku, a ne Polsko
Polské požadavky
Poláci chtějí od Američanů výměnou za souhlas s vybudováním základny konkrétní výhody. Požadují zvýšení bezpečnosti země a chtějí, aby se Washington zavázal, že podpoří vzdušnou obranu Polska. „Protiraketová základna pod podmínkou, že jiným výsledkem rozhovorů bude zvýšení bezpečnosti Polska. Poláci se totiž obávají hrozby Ruska, a proto by od Američanů chtěli spolu se základnou i ochranný systém Patriot.
České požadavky
Česká strategie se od polského postupu liší. Praha nemá žádný seznam výhod, které od USA požaduje. „Máme nějaké požadavky, ale ty nezveřejňujeme,“ uvedl k tomu první náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar. O žádné rakety však určitě nepůjde. V odpovědi na americkou nótu se jen psalo, že bychom „uvítali zesílené bezpečnostní záruky USA, které by odpovídaly novým hrozbám“. Mluví se i o tom, že by Američané mohli Česku pomoci při modernizaci armády.
