Kolem smolenské tragédie už planou temné vášně. A to ještě není označen žádný viník
Polsko má po včerejšku nového prezidenta Bronislawa Komorowského, ale ani to nepřekonává ránu, kterou zemi zasadila tragédie ve Smolensku. Ta nejtěžší hodina teprve Polsko čeká. Hodina, kdy bude třeba říci, kdo smrt téměř stovky lidí při letecké havárii, která nemá v civilizované části světa obdoby, zavinil. Kdo za ni nese odpovědnost.
V době, kdy Polsko pohřbívalo své mrtvé, s důstojností, kterou si velikost a hloubka tragédie zasloužila, se Poláci rozhodli si tuto otázku neklást. Všichni lidé, kteří byli na palubě letounu, byli pohřbeni s poctami hrdinů. Vojenští piloti posmrtně povýšeni, prezidenta Lecha Kaczynského s manželkou dokonce pohřbili v kryptě polských národních hrdinů na krakovském Wawelu. Přitom, snad s výjimkou cesty do - ruské okupaci se bránící - Gruzie, Lech Kaczynski v životě nic hrdinského neudělal. Jeho prezidentství bylo stěží průměrné, v boji proti komunismu hrál sice úctyhodnou, avšak nijak zásadní roli. Avšak i vláda Donalda Tuska s rozhodnutím, které si uzurpovala polská katolická hierarchie, tiše souhlasila. Stovky demonstrantů pod Wawelem, kteří našli odvahu přijít ve dnech hlubokého smutku protestovat proti tomuto zbožštění polského prezidentského páru, ale už tehdy jasně ukázaly, jak problematické to bylo rozhodnutí.
Alibisticky se Polsko, ať už příznivci zahynuvšího prezidenta nebo vláda, v prvních dnech po katastrofě stavěli i vůči Rusku. Také v tomto případě se Varšava, včetně bratra Lecha Kaczynského Jaroslawa, vyhýbala všemu, co by vyznělo jako ruská vina na havárii. Podobně vyzněly první výsledky vyšetřování. V přepisu záznamů z černé skříňky u zásadních momentů bylo napsáno „nesrozumitelné“, podobně mlhavě vyznělo zkoumání podílu viny naváděcí ruské věže. Možná i proto, že se díky projevené soustrasti nejvyšších ruských činitelů i obyčejných Rusů začalo mluvit o nových, lepších rusko-polských vztazích, které měly překonat dlouhé období ledového chladu.
V poměrně důstojném duchu díky tomuto potlačení zásadní otázky viny proběhly i prezidentské volby, v nichž Jaroslaw Kaczynski nasadil masku usmíření a spolupráce a Bronislaw Komorowski chodil kolem tématu smolenské tragédie potichu po špičkách.
Jaroslaw Kaczynski však rychle po prohraných volbách masku smíru odhodil a jeho Právo a Spravedlnost rozpoutalo kolem smolenské tragédie temné vášně. Mluví o smolenské vraždě, jasné odpovědnosti vlády a o tom, že současný kabinet nemá morální právo dál vládnout. V těchto vášních se snoubí nenávist části opozice vůči vládnoucím liberálům, snaha vyrobit z Lecha Kaczynského novodobého polského martyra i Orbánovi podobná touha dostat se k moci za každou cenu. Temné Polsko z doby, kdy v něm Kaczynští vládli s ultrakatolickými nacionalisty a extrémními populisty, se vrátilo v té nejhorší podobě. Nesmyslný spor o kříž před prezidentským palácem, z něhož by zfanatizovaní příznivci opozice nejraději vytvořili jeden velký památník Lecha Kaczynského, je jen začátkem nechutného, velice tvrdého střetu. Polský stát smolenskou tragédii nepřekonal, ale naopak - směřuje do nejhorší politické krize, kterou země po roce 1989 zažila. Varšava 2010 jako Budapešť 2006 Pokud umírnění a smířliví politici, již jsou jak ve vládnoucí Občanské platformě, tak v Právu a Spravedlnosti, nezatáhnou co nejrychleji společně za záchrannou brzdu, čekají Varšavu pouliční bouře a destrukce demokracie, kterou zažila Budapešť před čtyřmi roky.
Polsko se totiž přes zdržovací taktiku jak polské vlády, tak ruské strany blíží k bodu zlomu. K momentu, kdy bude třeba jasně říci, kdo nese odpovědnost za smrt téměř stovky lidí na palubě vládního speciálu ve Smolensku. Zda to byl prezident Lech Kaczynski, který mohl trvat na přistání, nebo někdo z armádních velitelů, již možná tlačili na piloty, či zda se špatně rozhodl velící pilot, který zariskoval. Vyloučeno však ale není ani to, že tragédii způsobilo mizerné vybavení letiště ve Smolensku (o jehož úrovni však polská strana předem věděla), či dokonce, že mohly být vládnímu letounu předány chybné údaje, například o výšce. V hypotetické rovině, nikoli však pro lidi kolem Jaroslawa Kaczynského, je však i vina vlády, třeba že nenakoupila lepší letadla. Prostě bude třeba otevřeně říci, kdo zabil stovku lidí. Z některých obětí, národních hrdinů, se pak mohou stát viníci, nebo alespoň spoluviníci. V případě, že odpovědnost padne na Rusy, budou „nové vztahy“ mezi Varšavou a Moskvou zmrazeny na kost, se všemi důsledky.
Polsko čeká těžká hodina pravdy, kterou bude ještě těžší pro velkou část národa jako pravdu přijmout. Prezident Komorowski, který včera při mši po svém nástupu prosil o Boží pomoc, ji už brzy bude potřebovat.
Jaroslaw Kaczynski však rychle po prohraných volbách masku smíru odhodil a jeho opoziční Právo a Spravedlnost rozpoutalo kolem příčin smolenské letecké tragédie ty nejtemnější vášně
O autorovi| LUBOŠ PALATA redaktor LN e-mail: lubos.palata@lidovky.cz
