ROPICE/ČESKÝ TĚŠÍN Základní škola v obci Ropice na Českotěšínsku má stejně tříd polských jako českých. Jedenadvacet dětí chodí v této malotřídce do dvou polských tříd, zbytek, jen o něco málo více, do dvou českých.
V obci se 1417 obyvateli se k polské národnosti hlásí devatenáct procent občanů. „Chodila jste do školy také s cizinci?“ ptaly se včera malé děti místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové. Vzdělávání v podobné škole už berou jako samozřejmost, i když podobná zařízení jsou na Těšínsku pouze dvě - to druhé je v nedaleké obci Košařiska.
V jiných městech a obcích s početnou polskou menšinou jsou české a polské školy samostatné. „Myslím, že naše řešení je velmi dobré,“ říká místostarosta Ropice Jan Bazgier. „Vše je tady úzce provázané, což určitě prospívá rozvoji těch dětí,“ dodává. Stejný názor má ředitelka školy Iveta Byrtusová. „Pracují tady čtyři učitelky české a tři polské. Porady probíhají částečně česky a částečně polsky,“ popisuje Byrtusová chod školy.
Sama je rodačka z Karviné a akademickou polštinu se musela naučit. Tak, aby si s částí dětí mohla bezchybně promluvit jejich rodným jazykem. Podle Byrtusové se počty dětí v polské části školy v poslední době nijak výrazně nemění. „I když pro takový typ školství je poměrně těžká doba,“ dodává. Děti ze smíšených manželství chodí stále častěji do českých škol.
Na celém Těšínsku funguje celkem jedenáct základních škol s polským vyučovacím jazykem od první do deváté třídy. Malotřídek, kam se chodí jen do páté třídy, je čtrnáct. Předseda Kongresu Poláků v České republice Josef Szymeczek však říká, že výhledy do budoucna jsou z jeho pohledu optimistické. „Myslíme, že dětí v polských třídách bude přibývat. Rovněž bude přibývat i smíšených škol, jako je ta v Ropici,“ myslí si Szymeczek. Právě Szymeczek včera doprovázel Miroslavu Němcovou na cestě Těšínskem. Besedovali i se studenty tamního gymnázia s polským vyučovacím jazykem, pak přešli i hraniční řeku Olši do polského Těšína.
„Nemyslím, že bychom měli nějaké velké problémy, které bychom teď museli řešit,“ tvrdí Szymeczek o soužití polské menšiny v Česku. Nejvýraznější změny teď polská menšina zažívá v souvislosti s informačními cedulemi. Ty v rámci evropských předpisů mohou být na veřejných budovách dvojjazyčně, pokud si o to zástupci menšiny požádají. Menšina musí však mít v konkrétním místě minimálně desetiprocentní zastoupení. To se v Moravskoslezském kraji týká zhruba tří desítek měst a obcí. Například v Ropici již část cedulí vyměnili. Vjezdová ale zůstane stejná. „Ropice je polsky Ropica, takže měnit ceduli by ani nemělo smysl,“ míní místostarosta Bazgier.
Předseda kongresů Poláků Szymeczek si myslí, že současné výměny cedulí často provází mediální napětí a výkřiky. „Je škoda, že úřad vlády nebo i krajský úřad neprovádějí mezi lidmi větší osvětu. Pak to vypadá, že Poláci provádějí nějakou svou nacionální politiku. Přitom jde jenom o naplňování evropských standardů. Tomuto regionu to jen pomůže, aby se z něj stal skutečně - jak zpívá Nohavica - region rázovitý,“ soudí Szymeczek.
„To je věc přesně v kompetenci krajů. Ti lidé v tom místě žijí, vědí, co s tím regionem hýbe. V tomto ohledu by měly krajské úřady pomoci,“ prohlásila Němcová.
***
Nejvýraznější změny teď polská menšina zažívá v souvislosti s dvojjazyčnými informačními cedulemi
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
