Evropská komise by měla během několika měsíců představit zprávu, která se týká potravinářského trhu. „Obsahovat bude také informaci, zda obchodní sítě nadužívají svého postavení,“ doplnil Sawicki.
V Polsku jsou rozdíly v maržích výrazné. U pečiva si obchodníci počítají marže do 10 procent, u uzenin od osmi do 25 procent a u vodky 15 procent, ale v případě mléčných výrobků a vajec činí přes 100 procent.
Takové marže se odrážejí ve vyšších cenách v obchodech. „Měli bychom se na to důkladně podívat a stanovit maximální hranici,“ zdůraznil Sawicki.
Ředitel Polské organizace obchodu a distribuce Andrzej Falinski míní, že takový návrh je už na hranici evropského práva. Do souvislosti ho dává s předvolební kampaní do Evropského parlamentu.
Výrobci už nevydělávají Evropský parlament si přeje, aby na téma marží vznikla studie. Podle europoslanců obchodní sítě neustále zvyšují ceny potravin. Na cestě od zemědělců přes velkoobchody a prostředníky až do obchodů tak potravinářské produkty zdraží až pětkrát.
Polští producenti upozorňují, že obchodníci už před několika měsíci, když začali předvídat šetření Poláků kvůli hospodářské krizi, žádali dodavatele o snížení cen o více než 20 procent. Mnoha výrobcům se tak kvůli tlaku obchodníků a dodatečným poplatkům spolupráce s prodejními sítěmi nevyplácí.
Podle informací společnosti Nielsen hypermarkety, supermarkety a diskonty kontrolují 40 procent polského trhu. Ve Francii, Belgii či Nizozemsku jejich podíly překračují 90 procent.
Ekonomové upozorňují, že ve skutečnosti je omezení marží cestou k likvidaci svobodného trhu. Návrh se nelíbí ani všem výrobcům potravin. „Lepším způsobem na posílení pozice ve vyjednávání se sítěmi je konsolidace producentů,“ míní Konrad Mickiewicz z cukrovaru Baltyk. Nápad kritizují také obchodníci.
