„První sazeničky podle německé legendy přinesli do Zelené Hory osadníci z Bavorska už roku 1150. Tehdy však sloužilo liturgickým účelům,“ uvedl Arkadiusz Czynczo ze zelenohorského muzea vína, které je v Polsku jediným. Zlatý věk pak zažívalo polské víno v 17. století. „Člověk zaplatil dva feniky za vstup do krčmy a mohl po omezený čas vypít vína, kolik chtěl,“ popsal Mieczyslaw Soppa ze skanzenu ve vesničce Ochla, kde se nachází poslední polská vinařská věž. Musejí jej pít sami Polští vinaři zatím nemohou prodávat víno, pokud nesplňují přísné předpisy. „Hektolitry našeho vína musíme pít se známými, protože nikdo nemůže vyhovět předpisům,“ vysvětlil Roman Grad, ředitel Zelenohorského vinařského spolku. Podle nynějšího zákona by vinaři museli mít například laboratoř, splňovat přísné hygienické normy a platit vysoké daně.
Podle odhadů je v Polsku okolo 300 hektarů vinic, které se zakládají u Zelené Hory, Krakova či slovenských hranic. „Někteří se smáli, že EU zařadila Polsko mezi vinařské země, ale uvidíme, kdo se bude smát naposledy,“ upozornil Czynczo. Vláda navíc nedávno schválila změnu zákona, která umožní vinařům legálně prodávat jejich víno. Nyní se čeká na podpis prezidenta Lecha Kaczyńského, jenž nedávno region navštívil. „Chuť po našem víně mu snad zůstala na jazyku, tak by s tím neměl být problém,“ říká vinař Jerzy Prendkowski.
