BRUSEL Nejen krachující Řecko, ale i další země platící eurem by mohly získat peníze od zbytku eurozóny a od Mezinárodního měnového fondu (MMF). Řekl to včera v Bruselu evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn. Podle ekonomů z bank JP Morgan Chase a Goldman Sachs bude možná Evropa muset dát na záchranu eura až 600 miliard eur, tedy přes 15 bilionů korun.
Zároveň se objevily zprávy, že Řecko dostane větší pomoc, než si kdokoliv dokázal představit. Německý ministr hospodářství Rainer Brüderle podle agentury DPA prohlásil, že celková pomoc Řecku by v průběhu několika let mohla dosáhnout až 180 miliard eur (4,5 bilionu korun). Ještě na začátku týdne se oficiálně mluvilo o 45 miliardách eur. A skeptičtí ekonomičtí analytici odhadovali, že na záchranu Řecka před krachem musí stačit pomoc ve výši polovičky řeckých dluhů, které jsou okolo 300 miliard eur.
Prasata jsou v potížích Olli Rehn včera na tiskové konferenci řekl, že země platící eurem, které se odhodlají k nápravě rozpočtových schodků, mohou dostat podobnou pomoc jako Řecko. Jinak řečeno dostanou pomoc, pokud začnou šetřit a přestanou svým přehnaným utrácením ohrožovat stabilitu společné evropské měny.
Státy, které nyní mají problémy, jsou podle ekonomických analytiků tak zvané PIIGS (tedy v angličtině něco jako „prasata“). Jde o Portugalsko, Itálii, Irsko, Řecko a Španělsko. Momentálně je největším problémem po Řecku Španělsko, kterému byl nedávnou snížen rating (zvýšen odhad pravděpodobnosti jeho krachu) a zažívá největší hospodářský pokles od padesátých let. Na rozdíl od Řecka, které tvoří jen tři procenta HDP eurozóny, je španělský podíl na HDP eurového spolku 12 procent. Jeho případný bankrot by nejen zle pošramotil euro, jako v případě Řecka, ale mohl by ohrozit celý projekt společné měny.
O konkrétní pomoci Řecku jednají podle Rehna zástupci Evropské unie, MMF a řecké vlády. Rozhovory mají skončit „v následujících dnech“. Rehn odmítl říci, kolik konkrétně bude záchrana Řecka stát. Stejně tak to odmítla prozradit německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země se bude na pomoci Řecku podílet nejvíce.
Nicméně němečtí zákonodárci už ve středu prozradili, že pomoc bude ve výši 100 až 120 miliard eur, a později mluvili dokonce o částkách 160 až 180 miliard eur. Německý deník Süddeutsche Zeitung uvedl, že Řekové sami požadují částku 150 miliard eur do konce roku 2012. Německo by prý přispělo zhruba 30 miliardami eur.
Pomoc Řecku bude mít formu půjčky, kterou poskytnou země eurozóny a MMF. Úroky z půjčky budou nižší než ty, které by Řecko muselo platit na finančních trzích. Za současných podmínek by totiž komerční úroky zatěžovaly řecké hospodářství natolik, že by mohlo dojít k jeho kolapsu. Podmínkou ale budou další úsporná opatření v Řecku včetně snížení platů státních zaměstnanců a zvýšení DPH.
Představitelé Komise popřeli, že by se uvažovalo o tak zvané restrukturalizaci řeckého dluhu neboli o nesplacení části peněz, které si Řecko půjčilo. List Financial Times ale včera s odvoláním na zdroje z řecké vlády oznámil, že Řecko uvažuje o podobné alternativě. Na konci roku prý změní své krátkodobé půjčky na dlouhodobé. Investoři tak dostanou peníze zpět později.
***
Prudké zdražení řeckých dluhopisů Výnos v procentech
Zdroj: Reuters/ HEL
