Stašek působí v čele velvyslanectví v USA od loňského září, kdy na postu vystřídal Hynka Kmoníčka. Za první rok úřadování se podle něj dařilo bilaterální vztahy utužovat, což „nesmírně ulehčuje“ český přístup k válce na Ukrajině.
„Zvedlo to nesmírně kredit České republiky ve Spojených státech. Dostali jsme se na geopolitickou mapu Spojených států a oni nás opravdu dnes vnímají jako jednoho ze dvou největších partnerů, kterého ve střední Evropě mají, spolu s Polskem,“ míní Stašek.
Pozitivní ohlasy podle něj přichází jak od administrativy amerického prezidenta Joea Bidena, tak od zástupců Kongresu.
Klíčovým aspektem vztahu ČR s Washingtonem je aktuálně spolupráce na modernizaci české armády. Američané v posledních týdnech dodali první ze zakoupených bojových vrtulníků od firmy Bell a ve finální fázi jsou podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) jednání o nákupu amerických letounů F-35.
„Teď se dolaďují nějaké technické detaily a mělo by se to uzavřít někdy do konce září. Někdy v říjnu by měla zasedat vláda a posuzovat tu nabídku,“ řekl o stavu jednání český velvyslanec.
Kongres už podle něj k prodeji stíhaček dal finální souhlas. Stašek také uvedl, že česká strana se zabývá možností nákupu další vojenské techniky z USA, detaily však nechtěl komentovat, jelikož jsou plány ve fázi „výměny informací s americkou stranou“.
Podle velvyslance si Česko při současné úrovni spolupráce zaslouží, „abychom měli premiéra v Bílém domě“. O možné cestě premiéra Fialy do Washingtonu se spekuluje delší dobu. Stašek v prosinci uvedl, že by mohla přijít v prvním čtvrtletí letošního roku, to se však nestalo.
„Tam byly nějaké indicie. Samozřejmě ten program amerického prezidenta je nesmírně náročný. Takže momentálně je to ve fázi, kdy jednáme o termínu,“ řekl nyní velvyslanec.
S Bidenem se podle něj v září setká český prezident Petr Pavel, a to při recepci pořádané americkým prezidentem na okraj Valného shromáždění OSN.
Stašek také avizoval, že na podzim by měl Spojené státy navštívit český ministr dopravy Martin Kupka (ODS) doprovázený představiteli firem a vědeckých týmů zapojených do výzkumu vesmíru.
Připravovaná cesta navazuje na jarní návštěvu šéfa české diplomacie Jana Lipavského (Piráti), který tehdy podpisem ztvrdil připojení Česka k americké iniciativě Artemis pro spolupráci při průzkumu Měsíce, Marsu a dalších vesmírných těles.
„Budeme hledat nějaká konkrétní využití té dohody pro větší zapojení například českých firem do subdodávek americkým firmám, které dodávají technologie pro (vesmírnou agenturu) NASA,“ řekl Stašek o cílech další delegace.
Velvyslanec vyzdvihl také spolupráci v jaderné energetice poté, co společnost ČEZ na jaře oznámila dohodu s americkou firmou Westinghouse na dodávkách paliva pro jadernou elektrárnu Dukovany.
ČEZ nyní jedná se čtyřmi americkými firmami o dodávkách malých modulárních reaktorů, řekl Stašek. „A máme i nabídku, že postupem času... by nám předali tu technologii k výrobě tady v České republice,“ dodal.
Modulární reaktory by podle současných plánů měly v příštím desetiletí začít doplňovat existující jaderné bloky v Dukovanech a v Temelíně. Právě v Temelíně počítá ČEZ s pilotním projektem této technologie, který by mohl být hotový v letech 2032 až 2035.
Americká podpora Ukrajiny
Současná administrativa v čele s prezidentem Bidenem vyhlašuje, že její spojenectví s Ukrajinou je neochvějné, Kongres však od prosince nové prostředky pro tento účel neuvolnil. Vláda nyní žádá o dalších více než 20 miliard dolarů (zhruba 450 miliard Kč), včetně přibližně 13 miliard na pokračování vojenské pomoci Kyjevu.
Myslím si, že... ve finále dojde k nějakému kompromisu,“ řekl velvyslanec Stašek na otázku, zda balíček na podzim Kongresem projde. Připomenul, že jednání o podpoře Ukrajiny se odehrávají v kontextu složitých debat ohledně nového rozpočtu USA před zářijovým vypršením toho stávajícího.
„Věřím tomu, že to bude potom součástí dohody s (republikánským předsedou sněmovny Kevinem) McCarthym,“ uvedl Stašek.
Americký Kongres od loňské ruské invaze na Ukrajinu vyčlenil na podporu napadené země, ale i dalších zasažených zemí, přes 100 miliard dolarů a USA jsou s dodávkami zbraní za více než 40 miliard dolarů hlavním poskytovatelem vojenské pomoci Kyjevu.
