Ruská invaze na Ukrajinu začala loni 24. února. Od té doby ministerstvo vnitra vydalo 488 200 víz k ochraně. Většinu z nich získaly ženy a děti. O roční prodloužení dočasné ochrany v Česku dosud požádalo přes 200 000 lidí, sdělila mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.
Lidé se pro prodloužení ochrany, která jim umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce, musí elektronicky zaregistrovat do konce letošního března. Lidé s vízem k ochraně mohou v Česku pracovat bez překážek, povolení nepotřebují. Zaměstnavatel musí jejich přijetí nahlásit úřadu práce. Podle návrhu by sociální správa měla začít evidovat i ty pracovníky, kteří dělají na dohodu.
Podle mluvčí generálního ředitelství úřadu práce Kateřiny Beránkové si od loňska do konce ledna práci v Česku našlo celkem 190 356 příchozích, z nich 132 573 byly ženy. Na konci minulého měsíce pak pracovalo 94 383 lidí s vízem k ochraně. Nejvíc jich bylo ve Středočeském kraji, a to přes 16 200. Následoval Plzeňský kraj s 13 900 zaměstnanými uprchlíky a Jihomoravský s 10 000. Nejčastěji se lidé uplatnili jako montážní dělníci, pomocníci ve stavebnictví, výrobě a dopravě či jako obsluha strojů.
Pomoc se nám vrací, říká Jurečka
„V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které potřebovali,“ uvedla mluvčí. Úřady práce na konci ledna evidovaly také 16 300 ukrajinských zájemců a uchazečů o práci, tedy asi o 900 víc než v prosinci. Tvořili tak pět procent všech uchazečů.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) před nedávnem řekl, že uprchlíci zaplatili do konce loňska státu na odvodech téměř osm miliard korun. „Na odvodech tito lidé odvedli do zdravotního pojištění více než čtyři miliardy za loňský rok. Celkem v součtu všech odvodů je to kolem osmi miliard korun. Ta pomoc, která byla vyplacená ze státního rozpočtu, se postupně také začíná vracet,“ uvedl Jurečka.
Podzimní výzkum agentury PAQ Research ukázal, že zaměstnanost uprchlíků roste. Většinou pracují na plný úvazek. I přes vyšší kvalifikaci vykonávají často pomocné a manuální práce. Mnohem častěji mají zaměstnání lidé se znalostí češtiny. Do kurzů chodí ale jen část příchozích. Překážkou jsou peníze a nedostatek času.
Experti doporučují mimo jiné posílit jazykovou výuku, urychlit uznávání vzdělání a zajistit dostatek míst ve školkách, aby se do práce mohli zapojit rodiče malých dětí.
Úřad práce na kurzy češtiny přispívá. Zatím do nich nastoupilo 2838 uprchlíků a dokončilo ho 2007 z nich. „Pokud jde o rekvalifikace odborné, probíhá jich méně. Důvodem je neznalost českého jazyka,“ dodala Beránková. V lednu se do odborné rekvalifikace zapojilo 18 lidí s vízem k ochraně.
Česko pomáhá i na dálku
Ministerstvo vnitra za uplynulý rok poslalo na pomoc Ukrajině dary v hodnotě 125 milionů korun, uvedla mluvčí ministerstva vnitra Malá.
Čtyři dary mířily přímo na Ukrajinu – Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) na přímou podporu vnitřně vysídlených obyvatel na Ukrajině, Mezinárodnímu výboru Červeného kříže (ICRC) na podporu zdravotní péče na Ukrajině, Dětskému fondu OSN (UNICEF) na podporu ukrajinských dětí a Světovému potravinovému programu (WFP) na zajištění potravin pro vysídlené a nejvíce postižené obyvatele Ukrajiny.
Dalších 25 milionů korun vnitro darovalo UNHCR na zajištění základních potřeb a stabilizaci běženců, kteří před válkou uprchli do Moldavska.
Vnitro na Ukrajinu dodávalo také zdravotnický materiál. V rámci programu Medevac a ve spolupráci s českými nemocnicemi, hasiči a Českým červeným křížem poslalo devět dodávek materiálu, mimo jiné pomůcky k ošetření popálenin či krevní vaky. Hodnota darů přesáhla 20 milionů korun.
Z programu Medevac vnitro darovalo i pět milionů korun na podporu logistiky humanitární pomoci pobočce Ukrajinského červeného kříže v Užhorodu, realizovalo také tři evakuace zraněných z Ukrajiny do ČR.
V pátek 24. února uplyne od začátku ruské invaze na Ukrajinu rok. Ruská agrese vyvolala obrovskou vlnu solidarity v České republice i zahraničí. Západní lídři kroky Moskvy odsoudili a proti Rusku uplatňují sankce.
