Městské popelníky s příznačným názvem „Vajgl“ chce do pražských ulic instalovat iniciativa BezVajglu.cz.
„Pokud vše půjde podle plánu, budou moci Pražané odhazovat nedopalky do prvních třiceti košů na začátku podzimu,“ říká Petr Kukla, zakladatel BezVajglu.cz.
Jeho boj proti vajglům začal před sedmi lety, kdy nabízel kuřákům kapesní popelníčky. Ty se však moc neujaly a kýženého cíle nedosáhl Kukla ani s popelníkem nazvaným Bouda na špačka, vyvinutým pro bistra či festivaly.
„Těchto popelníků jsme za tři roky rozdali a prodali přibližně 120,“ vzpomíná bojovník proti nedopalkům, který mnoho let kouřil a první popelníky testoval sám doma.
Přimícháme je do asfaltu
Počáteční neúspěchy ho ale neodradily, po dvou letech vývoje přišel s doposud největším výtvorem. Nazval ho jednoduše - Vajgl. Obří nedopalek je vyrobený z odpadové PVC trubky, típátko v podobě vajglu je vyrobeno na 3D tiskárně.
„Nyní ho nabízíme jednotlivým městům a jejich částem,“ doplňuje Kukla. Vybírat popelníky budou podle iniciátora buď pracovníci města, či skupiny BezVajglů.cz, důležité je hlavně to, aby se nedopalky recyklovaly.
„Jsme domluveni s firmou EcoButt ze Slovenska, která z ‚vajglů‘ dělá granulát a ten přimíchává do asfaltu,“ nastiňuje Kukla jednu z možností opětovného využití nedopalků.
Pomoci urychlit výrobu městských popelníků má crowdfundingová kampaň, která právě skončila. Iniciativě se nakonec podařilo získat od dárců na internetu kýžených sto tisíc korun. Prvních třicet popelníků bude prý stát zhruba polovinu.
„O první koše mají zájem v Praze 3 a 4, zelenou nám na to daly odbory životního prostředí,“ sděluje Kukla. Iniciátor kampaně věří, že popelníky postupně dostane do všech koutů metropole.
Reakci obyvatel na netradiční koše otestovala již loni právě třetí městská část. Podle starosty Jiřího Ptáčka (TOP 09/STAN) se inspirovala podobným projektem, který běží již několik let ve Vídni.
„Nedopalek je odpadek jako každý jiný a do veřejného prostoru nepatří. Jeho úklid z některých povrchů je prakticky nemožný,“ vysvětluje Ptáček. Celkem deset košů podobných zmiňovanému Vajglu umístila „trojka“ v několika lokalitách: na Kostnickém náměstí, v ulici Seifertova, Lipanská, dva na náměstí Jiřího z Poděbrad, na křižovatce Táboritská–Ondříčkova, Koněvova, Biskupcova nebo na křižovatce Vinohradská–Jičínská. Později se objevily i na Tachovském náměstí a v Lukášově ulici.
250 nedopalků na koš
„Lokality pro umístění nových popelníků jsme vybrali podle jasně daných kritérií. Mezi ně patří třeba velký pěší provoz, absence jiných košů, vstupy do metra, příchody k podchodům a zastávkám nebo oblíbenost lokality v zeleni,“ popisuje starosta. Podle dat z loňského listopadu Praze 3 vyšlo, že v těchto popelnících, které čistí jednou za měsíc, bylo až 250 nedopalků.
13. června 2021 |
SMLSALOVINY aneb jak žít a přežít
Sledovat další díly na iDNES.tv„I proto zvažujeme rozmisťovat další. Podle našeho zadání je vyrobila jedna kovářská dílna v poměrně nápadné formě, aby si jich lidé všimli a byly jim připomínkou, že nedopalky nepatří na chodník,“ konstatuje Jiří Ptáček.
Popelníky vysypávají pracovníci radnice jednou za měsíc. Jedno takové vyprázdnění popelníku stojí Prahu 3 dvaadvacet korun. Pořízení popelníku včetně instalace stojí přibližně tři a půl tisíce.
Bojem proti nedopalkům na zemi se v minulosti zabýval také magistrát. Vedení Prahy se obávalo zvýšeného počtu nedopalků na ulicích především po schválení „protikuřáckého zákona“.
V roce 2017 tak nechal zřídit tehdejší náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD) takzvaný chodníkový popelník. Šlo o unikát, který však dlouho nevydržel. Kuřáci před barem Hany Bany házeli nedopalky do chodníku skrz kovovou mřížku. A jak na ni lidé šlapali, začala se prohýbat.
„Pak se to propadalo a začalo být nebezpečné,“ popsal tehdy pro iDNES.cz tamní štamgast. Pilotní projekt Praha ukončila po necelých dvou měsících zadlážděním. Lidé si přitom popelník oblíbili a po jeho odstranění si stěžovali, že tam už není.
