Na rudých letácích formátu A4, které se na poslance z galerie snesly, je fotomontáž. Na ní jsou vyobrazeni Vladimír Iljič Lenin v kolečkovém křesle, šéf ČSSD Jiří Paroubek a bývalý ministr zdravotnictví David Rath. Balíček letáků podle dostupných informací spadl na poslankyni KSČM Soňu Markovou.
Staršího muže, který letáky rozhodil, zadržela parlamentní ochranka a předala ho policii. Výtržník ochrance řekl, že letáky do parlamentní budovy pronesl v obálce, kterou strčil do kalhot a překryl vestou. "Ulevilo se vám?" zeptal se ho po incidentu jeden z členů ochranky. "Strašně," odpověděl.
Sněmovní galerie pro hosty je kvůli incidentu až do odvolání uzavřena. V úterý se poslanci poradí o tom, jak podobným incidentům předejít. Předseda sněmovny Miloslav Vlček ale naznačil, že trvalé uzavření galerie nechystá. Zpřísnit by se ale mohly prohlídky při vstupu do sněmovny, případně posílit přítomnost ochranky na galerii.
Věřte, soudruzi...
Proti jeho počínání se ohradil šéf klubu KSČM Pavel Kováčik, který některé zákonodárce rozesmál, když je oslovil "soudruzi". "Já se ptám, co na naši hlavu spadne příště? ... Já se ptám, jestli v této atmosféře lze vůbec nadále pracovat. Já se ptám, jestli ono plíživé vtékání nenávisti do české společnosti a věřte, soudruzi..., pánové, přátelé, bratři a také občané, i ti bývalí soudruzi - my jsme teprve první, po nás budou možná následovat přátelé ze sociální demokracie, potom budou následovat třeba zelení, třeba také modří," prohlásil. Míní, že je nutné se zamyslet nad atmosférou, která může "i hnědnout".
Také šéf KSČM Vojtěch Filip vnímá incident jako součást společenské atmosféry, ve které je tolerován "hon na komunisty". V této souvislosti připomněl loňský útok na místopředsedu KSČM Jiřího Dolejše, kterého několik mužů zbilo na ulici.
Levice Ústav nechce
Podle místopředsedy sněmovny za ČSSD Lubomíra Zaorálka k incidentu nepřímo přispěla pravice tím, že ve sněmovně vyhrocuje ideologické rozbroje. "Problém je ve sporném textu o Ústavu paměti národa. Ten návrh byl prostě provokací a vede k té atmosféře," řekl.
Incident se odehrál ve chvíli, kdy vrcholila místy velmi emotivní rozprava o zákonu, kterým má být zřízen Ústav paměti národa. Socialisté a komunisté se domnívají, že ústav vzniká na politickou objednávku a objektivnímu bádání neprospěje. Jejich oponenti z pravicových stran poukazují na to, že ústav pomůže lepšímu zpřístupnění archivů komunistické Státní bezpečnosti.
Zástupcům levice ale vadilo zejména to, že by na chod ústavu dohlížela rada vybíraná Senátem, přičemž členy rady by nesměli být bývalí členové KSČ. Místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) si myslí, že zákon tak umožní politické ovlivňování toho, "jak se bude bádat a kdo bude bádat".
Odmítavý postoj levicových poslanců podle Zbyňka Novotného (ODS) pramení z toho, že záznamy z archivů komunistických represivních složek by se mohly týkat jich samotných. I proto se zřejmě snaží přijetí zákona znemožnit.
Zkoumat se bude i období protektorátu
Ústav paměti národa by se měl zřejmě zabývat nejen dokumenty z období komunismu, ale i z doby nacistické okupace. Materiály StB a dalších složek by měl na rozdíl od původního záměru spravovat podle pravidel archivního zákona zvláštní Archiv bezpečnostních složek, který bude ústavu podřízen.
Počítá s tím kompromisní verze senátního návrhu zákona, který sněmovna po pětihodinové debatě posunula k závěrečnému schvalování.
