Představitelé nastupující vládní pětikoalice již před schůzí oznámili, že její návrh nepodpoří. Do rozpravy se zapojil i premiér v demisi Andrej Babiš, který hovořil o situaci kolem emisních povolenek a energetiky.
Poslanci v úterý ve Sněmovně volili předsedy stálých komisí a člena Národní rozpočtové rady. Návrhy zákonů na této řádné schůzi z rozhodnutí organizačního výboru neprojednávali. Sněmovní většina ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN s nimi chce počkat na novou vládu.
Poslanci pětikoalice v úterý před jednáním uvedli, že nepodpoří na zahajované schůzi dolní komory návrh hnutí ANO na projednání návrhu státního rozpočtu na příští rok. Předseda sněmovního klubu TOP 09 Jan Jakob novinářům před jednáním řekl, že nelze přistoupit na schvalování návrhu v prvním čtení, protože by tak Sněmovna schválila navrhovaný rozpočtový schodek, který nová vláda plánuje snížit. Šéfka klubu ANO Alena Schillerová uvedla, že případné rozpočtové provizorium bude mít velké dopady.
„Chci upozornit na to, že ministerstvo zdravotnictví, které je odpovědné za řešení (covidové) krize, má velké náklady,“ varoval například odcházející šéf resortu zdravotnictví Adam Vojtěch.
„Aby nedošlo k ohrožení nákupu vakcín, financování projektu Chytré karantény a trasování,“ varoval ministr.
SPD chce napadnout vyhlášku o očkování
Rozpočtový výbor doporučil počátkem prosince, aby Sněmovna začala projednávat v prvním čtení státní rozpočet na příští rok až po jmenování nové vlády vzešlé z říjnových voleb. Kabinet Petra Fialy by měl být jmenován v pátek.
Hnutí SPD ještě před začátkem Sněmovny uvedlo, že chce u Ústavního soudu napadnout vyhlášku o povinném očkování proti covidu-19 pro lidi nad 60 let a vybrané profese. Předseda hnutí Tomio Okamura, podle kterého je taková povinnost diskriminační, to dnes oznámil na tiskové konferenci před schůzí Poslanecké sněmovny.
K podání návrhu je potřeba 25 poslanců či deseti senátorů, SPD má poslanců 20. Ohledně vyhlášky chtějí proto ve Sněmovně získat podporu zástupců i z dalších stran. Podle Okamury může tento návrh podat i ombudsman Stanislav Křeček, na kterého se SPD proto ve věci obrátí.
Opoziční SPD podle očekávání opětovně nezískala podporu poslanců ani pro návrh, aby se Sněmovna zabývala nouzovými opatřeními vlády kvůli epidemii koronaviru a jejich vlivem na ochranu zdraví občanů. Dolní komora měla podle Okamury vyzvat vládu k ukončení nouzového stavu. Sněmovna nevyhověla ani dalším návrhu Okamury, který chtěl debatovat o zvyšování cen a inflace, nebo vyzvat vládu, aby iniciovala sesazení evropské komisařky pro rovnost Heleny Dalliové kvůli jejímu nepřijatému návrhu nahradit termín „Vánoce“ slovem „svátky“.
„Považujeme ji za diskriminační, zrušení je v kompetenci Ústavního soudu,“ uvedl Okamura. SPD argumentuje tím, že podíl zemřelých po nákaze covidem-19 nelze srovnat s nemocemi, proti kterým v současnosti v Česku platí povinné očkování. Očkování proti nemoci podle něj také zároveň nezamezí šíření koronaviru.
Kontrolu BIS opět povede Bělobrádek
Česko je schopné splnit klimatické závazky jen při dalším využívání jaderné energetiky a plyn by měl být přechodným zdrojem, uvedla rovněž v úterý Sněmovna na návrh nastupující vládní většiny pětice stran. Plyn by měl být podle schváleného usnesení přechodným zdrojem energie.
Sněmovna v něm vyzvala Evropskou unii, aby označila plyn jako přechodný zdroj a jadernou energetiku jako „umožňující“ zdroj ještě do konce letošního roku. Stejné usnesení by měl schválit podle nastupujícího ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na středeční schůzi Senát.
Sněmovní komisi pro kontrolu BIS opět povede Bělobrádek, stejného předsedu mají i dvě další komise. SPD nepovede žádnou ze 13 stálých komisí.
Novým členem Národní rozpočtové rady bude bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) Mojmír Hampl. V radě v lednu příštího roku nahradí někdejšího rektora Vysoké školy ekonomické (VŠE) Richarda Hindlse. Hampla navrhl Senát, Sněmovna dnes v tajných volbách jeho nominaci schválila hlasy 173 ze 192 poslanců.
Šestačtyřicetiletý Hampl pracoval ve vedení centrální banky v letech 2006 až 2018, z toho deset let byl viceguvernérem. Nyní působí jako člen správní rady Institutu ekonomického vzdělávání INEV a pracuje ve společnosti KPMG.
Senátorům dříve řekl, že jako člen Národní rozpočtové rady by se chtěl podílet na tom, aby se Česko v nadcházejících letech dokázalo vyrovnat se zadlužením a deficity veřejných financí. Posláním rady je podle Hampla chránit fiskální a makroekonomickou stabilitu, aby fiskální politika ČR mohla být pro investory opět nudná a bezproblémová.
Cílem je provádět nezávislé hodnocení
Národní rozpočtová rada vznikla na základě zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Jejím cílem je provádět nezávislé hodnocení rozpočtové politiky, plnění rozpočtových pravidel nebo vydávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.
Rada je tříčlenná a byla naplněna v lednu 2018. Předsedu rady navrhuje vláda, jednoho člena rady Senát a jednoho Česká národní banka. Předsedkyní rady se před čtyřmi lety stala na návrh vlády hlavní ekonomka České bankovní asociace a bývalá členka bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová s šestiletým mandátem. Za centrální banku je v radě profesor Jan Pavel, který působí na katedře veřejných financí VŠE. Původně byl zvolen na dva roky, loni členství obhájil.
Předsedou komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů se opět stal Jiří Mašek (ANO) a komise pro kontrolu poskytnutí údajů z centrální evidence účtů Karel Krejza (ODS). Komisi pro kontrolu činnosti Národního bezpečnostního úřadu, kterou v minulém období řídil Miloslav Rozner (SPD), povede Martin Major z ODS. SPD měla také předsedu komise pro kontrolu činnosti Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, vedl ji Pavel Jelínek. Nyní poslanci zvolili jejím šéfem Petra Letochu (STAN).
Do čela komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství Sněmovna zvolila Roberta Králíčka (ANO). V minulém volebním období ji vedl předseda STAN Vít Rakušan, který se stane ministrem vnitra v nové vládě Petra Fialy (ODS). Králíček řídil v minulém období komisi pro hybridní hrozby. Jejím předsedou nyní poslanci zvolili Lukáše Vlčka (STAN). Komisi pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace bude řídit Taťána Malá (ANO), a to po Pavlu Blažkovi (ODS), který bude v nové vládě ministrem spravedlnosti.
Předsedou komise pro kontrolu činnosti Finančního analytického úřadu, kterou v minulém období vedl František Vácha, Sněmovna zvolila Michala Zunu (oba TOP 09). Komisi pro kontrolu použití odposlechů bude řídit Klára Kocmanová, v minulém období ji vedl Tomáš Vymazal (oba Piráti).
Původně se mělo jednat o vyslání až 150 vojáků do Polska
Do čela sněmovní ústavní komise poslanci zvolili Josefa Cogana (STAN) a do čela komise pro práci sněmovní kanceláře Stanislava Blahu (ODS). V uplynulých čtyřech letech tyto komise vedli Kateřina Valachová (ČSSD) a Pavel Kováčik (KSČM), tedy zástupci stran, které v říjnových volbách neuspěly. Předsedkyní komise pro rodinu poslanci zvolili Marii Jílkovou (KDU-ČSL). Naposledy řídil obdobnou komisi Aleš Juchelka (ANO), který je nyní předsedou volebního výboru.
Sněmovna volila také vedoucí parlamentních delegací. Delegaci do Meziparlamentní unie povede Viktor Vojtko (STAN), do Parlamentního shromáždění NATO Jiří Horák (KDU-ČSL), do Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Jan Bauer (ODS) a do Středoevropské iniciativy Jan Kubík (ANO).
Původně se předpokládalo, že se v úterý na program dostane návrh končící vlády ANO a ČSSD na vyslání až 150 českých vojáků do Polska kvůli migrační krizi na hranici s Běloruskem.
Ministr obrany v demisi Lubomír Metnar ale v pondělí odpoledne oznámil, že se rozhodl proces schvalování mandátu pozastavit. Situace na hranici se podle informací polských vládních činitelů stabilizovala, uvedl.
