Sněmovna schválila novelu zákona o státních svátcích, která tyto tři nové významné dny zavádí. O významných dnech se normálně pracuje, volnými dny jsou státní svátky. Předlohu nyní posoudí Senát.
Den vzdělanosti, 7. duben, má odkazovat na rok 1348, kdy Karel IV. jako český král vydal zakládací listinu pražské univerzity, první vysoké školy tohoto druhu ve střední Evropě. Později listinu potvrdil i z titulu římskoněmeckého císaře.
Na památku Karla IV.
"Existence univerzity posílila kulturní kontakty Čech s Evropou a přispěla k výchově domácí inteligence," uvedli mimo jiné v důvodové zprávě autoři novely Jitka Gruntová a Kateřina Konečná (obě KSČM) a Radko Martínek a Karel Šplíchal (oba ČSSD).
Další významný den, 10. červen, by připomínal vyhlazení Lidic. Po atentátu na protektora Reinharda Heydricha, který provedli českoslovenští výsadkáři na konci května 1942, bylo vyhlášeno stanné právo a začaly masové popravy. Vrcholem teroru se 10. června stalo právě vyhlazení obce Lidice, kterou nacisté vymazali na několik let z mapy.
Jednotky SS pod smyšlenou záminkou, že se v Lidicích skrývají parašutisté, obec vypálily a srovnaly se zemí. Nacisté postříleli všechny lidické muže. Ženy a většinu dětí poslali do koncentračních táborů.
Zatímco Den vzdělanosti a připomínku Lidic navrhla skupina poslanců KSČM a ČSSD, autorem návrhu na zavedení Dne rodin je lidovec Tomáš Kvapil. "V roce 1994 Valné shromáždění OSN rozhodlo, že 15. květen bude vyhrazen Dni rodin. Tato každoroční pozornost věnovaná rodinám odráží důležitost, kterou mezinárodní společenství připisuje rodinám jako základním jednotkám společnosti," uvedl.
