Neuspěli však s návrhem na zamítnutí předlohy. Ta míří do výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.
V pražské ODS se diskutovalo o rozdělení Prahy na několik volebních obvodů už loni. V neoficiálních vyjádřeních se pražští občanští demokraté netajili tím, že jde o snahu eliminovat menší strany. Při minulých volbách do zastupitelstva byla metropole jedním obvodem; v roce 2002 jich bylo pět.
ODS vetovala požadavek lidovců na schválení předlohy už v prvním čtení. Sněmovna však zkrátila lhůtu pro její projednání ve výboru na jeden měsíc.
„Můj důvod je zajistit rovnost hlasů pro všechny,“ řekl k novele předseda lidovců Cyril Svoboda. Předlohu podpořili také sociální demokraté, komunisté a zelení. Proti vystupovali poslanci ODS, kteří pražský magistrát ovládají. O rozdělení metropole do obvodů rozhoduje městská rada, nyní je tvořena jen členy ODS.
Miroslav Svoboda (ČSSD) poukazoval na to, že ODS bude čekat na poslední možný okamžik, aby si modelovala obvody k obrazu svému a určila si volební strategii. Podle Jiřího Dolejše (KSČM) jde o to, zda má být pražské zastupitelstvo zvoleno podle poměrného systému, nebo systému s většinovými prvky. „Jde o to, ubránit se manipulaci ODS, která disponuje většinou v radě,“ přidal se Martin Bursík (SZ).
Občanští demokraté poukazovali na to, že se postavení Prahy řídí vlastním zákonem. „Celý zákon je spíše nesmyslem,“ řekl Tom Zajíček (ODS).
Jeho stranický kolega Jan Bürgermeister chápe zákon za účelový. Jde podle něj o Svobodův pokus o zatažení sněmovny do snah KDU-ČSL o překročení pětiprocentní hranice v Praze. „Návrh nás zatahuje do účelového přemýšlení stranických sekretariátů o podzimních komunálních volbách,“ řekl Bürgermeister.
Proti předloze se postavila rovněž vláda. Uvedla například, že by vznikl bezdůvodný rozdíl mezi Prahou a dalšími statutárními městy. Právní úprava patří podle kabinetu do volebního zákona, nikoli do zákona o hlavním městě.
Podle poslance Zajíčka by to mohlo být napadeno ústavní stížností, která by zřejmě uspěla.
