Poslanci si na imunitu nesáhli

Poslanci předlohu zamítli na návrh sociálnědemokratického poslance Zdeňka Jičínského. Pro zamítnutí hlasovalo 125 ze 150 přítomných zákonodárců. Jičínský svůj návrh zdůvodnil mimo jiné tím, že s touto senátní ústavní novelou nesouhlasí vláda.

Senátor ODS Jiří Pospíšil už ve svém úvodním slovu naznačil, že rozhodnutí sněmovny, za které se postavila silná většina poslanců bez rozdílu stranické příslušnosti, očekával. Uvedl, že si o výsledku projednávání nedělá iluze.

Sněmovna předlohu odmítla v podstatě už podruhé, neboť loni její původní verzi vrátila senátorům k přepracování. Senátoři do novely doplnili pasáž, která rozšiřuje nynější beztrestnost projevů a hlasování zákonodárců nově i na regionální a obecní zastupitele.

"Zdánlivě rozumný zákon"
Právě na toto rozšíření se snesla vlna kritiky od levicových zákonodárců. Podle poslance ČSSD Jeronýma Tejce "je to zajímavý nápad, ale hloupý nápad". "Senátní návrh je zdánlivě rozumný a zdánlivě se snaží omezit imunitu, je to skutečně jen zdání," uvedl Tejc. Podle něj se Senát snaží dávat návrhy, které budou pro sněmovnu nepřijatelné, a zbavit se tak odpovědnosti.

Jičínský opakovaně doporučil znovu předložit novelu z roku 2006, podle níž se imunita měla vztahovat jen na dobu výkonu mandátu. Na to však senátoři nepřistoupili kvůli tomu, že s ohledem na délku mandátu by bylo nesmyslné zahajovat trestní stíhání po mnohaleté pauze.

Senátoři v novele počítají se zachováním takzvané přestupkové imunity a s tím, že by zákonodárce mohla policie nadále zadržet jen při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté. V takovém případě by zákonodárce mohl dostat do vazby jen se souhlasem předsedy příslušné parlamentní komory. O pokračování vazby by rozhodovala sněmovna nebo Senát na své schůzi.

Změny v trestní imunitě navrhl v Senátu Pospíšil, který je předsedou jeho imunitního výboru, s odkazem na zkušenosti z Evropského parlamentu. "Pouze zadržení nebo vazební stíhání by mohlo zmařit účast zákonodárce na hlasování," uvedl Pospíšil k námitkám poslanců vůči rozsáhlejšímu omezování imunity.

Nyní je praxe taková, že pokud parlament svého člena k trestnímu stíhání nevydá, je už v daném případě navždy vyloučeno. Návrh, aby ani místní zastupitelé nemohli být trestně stíháni za hlasování a projevy při jednání zastupitelstva, měl čelit praxi, kdy policie stíhá některé členy zastupitelstva za to, jak hlasovali při rozhodování o majetku města.

Vláda svůj nesouhlas s novelou zdůvodnila mimo jiné tím, že předloha nepočítá s možností předvedení podle trestního zákona, což by také mohlo ovlivnit rozhodování parlamentu. Největší část výhrad vlády se týkala nesystémového začlenění částečné beztrestnosti místních zastupitelů do ústavy.