BRUSEL/PRAHA V Bruselu včera začal poslední summit Evropské unie, kterému ještě šéfoval premiér (či prezident) předsedajícího státu. Tato derniéra připadla švédskému ministerskému předsedovi Fredriku Reinfeldtovi, jenž byl včera bruselskými korespondenty v pravidelné roční anketě vyhlášen „nejlepším evropským lídrem roku“. Mimochodem český premiér Jan Fischer skončil na poměrně lichotivém dvanáctém místě.
Reinfeldtovým osobním přičiněním bylo finále schvalování Lisabonské smlouvy uspíšeno o jeden měsíc proti plánu, takže většina jejích ustanovení vstoupila v platnost 1. prosince. Švédský premiér se proto rozhodl setkání lídrů unie uspořádat nejen naposledy po staru, ale částečně i poprvé po novu. „Začíná nová evropská éra,“ charakterizoval summit Reinfeldt a začal tomuto sloganu průběh jednání přizpůsobovat.
Tou největší změnou je, že hlavní části summitu se už poprvé nebudou účastnit ministři zahraničí. A to proto, že Lisabonská smlouva předpokládá, že evropské státy budou od nynějška mít společnou zahraniční politiku, evropskou diplomatickou službu a „ministryni zahraničí“, za niž byla vybrána britská labouristická politička baronka Catherine Asthonová.
„Mnozí šéfové diplomacií více či méně otevřeně kritizují přílišnou rychlost, s kterou švédské předsednictví zavádí unijní pravidla stanovená Lisabonskou smlouvou do praxe,“ popsal nálady v Bruselu internetový server EUobserver. Švédský premiér však své rozhodnutí rezolutně obhajoval. „Lisabonská smlouva platí od 1. prosince a do konce roku musí být velice zásadně uvedena do praxe,“ prohlásil Reinfeldt. A dodal, že vztahy mezi jednotlivými státy evropské unie už nemají být od nynějška pojímány jako „zahraniční politika“, ale jako „politika domácí“ v rámci Evropské unie. A proto podle něho není přítomnost šéfů diplomacií jednotlivých členských států třeba.
Asi nejtvrdší otevřené kritiky se Švédsku dostalo od rakouského ministra zahraničí Michaela Spindeleggera, který celou Lisabonskou smlouvu označil za testovací balonek. „Mnoho hlasů v členských státech upozorňuje na to, že se jedná o špatnou cestu,“ prohlásil Spindelegger v rozhovoru pro rakouský deník Der Standard. Dodal, že účast ministrů zahraničí na vrcholném summitu je stejně logická, jako když na zasedání ministrů zahraničí dorazí i velvyslanci jednotlivých členských států EU.
Van Rompuy přišel na večeři Další náznakem změn, které se plně projeví po prvním lednu příštího roku, byla přítomnost nového „evropského prezidenta“ Hermana Van Rompuye. Ten se zúčastnil už včerejší úvodní večeře summitu, zatím však jen jako host. Od prvního ledna už bude všem dalším summitům Evropské rady po minimálně příští dva roky předsedat.
Vedle těchto „novot“ však mají šéfové unijních států na pořadu jednání velice zásadní problémy. První hodiny summitu ovládly zprávy kolem Řecka, které balancuje na pokraji státního bankrotu, s deficitem rozpočtu překračujícím dvanáct procent - což ohrožuje i důvěryhodnost celé eurozóny. Velice složité dohadování se čeká také kolem společné pozice unijních států na kodaňském summitu. Jde nejen o 7 miliard eur, které se EU rozhodla poskytnout na boj s globálním oteplováním rozvojovým zemím, ale i o závazek snížení emisí ve státech unie. Většina zemí trvá na 30 procentech. Jiné, jako Polsko, které vyrábí 80 procent energie z uhlí, však žádají nejvýše 20 procent.
