Kdo dal světu žárovku? Edison. A kdo ji vzal? Evropská unie. Takhle nějak se od příštího školního roku změní učebnice fyziky, chtějí-li respektovat včerejší rozhodnutí vládních expertů: od 1. září 2009 se zakazuje prodej klasických žárovek - nejprve „stovek“, postupně i slabších. Blíží se zkrátka doba, kdy „poslední zhasne“.
Náhrada klasických žárovek sofistikovanými přinese Evropě úsporu čtyř procent energie. To je dobrý argument a dobrý cíl. Ale musí cesta k němu vést přes byrokratický zákaz? Úspornosti učí zákazníky už teď nouze, rozuměj vysoká cena elektřiny. Kdyby to EU nechala na přirozeném vývoji, mohli jsme se dočkat podobného vývoje jako třeba u gramofonů. Před čtvrtstoletím CD přehrávače vytlačily klasické gramofony, aniž by kdokoliv cokoliv zakazoval. Že si teď gramofony razí cestu zpět? Ano, ale odehrává se to v úzkém segmentu trhu, mezi fanoušky, kteří považují jejich reprodukci hudby za kvalitnější. Právě tak - v úzkém segmentu trhu - se mohli chovat fanoušci žárovek, kteří považují jejich světlo za příjemnější. Nebudou. Nesmí.
Každé tažení za pokrokem lidstva potřebuje jednoduché symboly, které lze snadno zakázat. Jeden už západní společnost má - tabák. Teď přidává žárovku. Chcete být opravdu vyvrhelem? Zapalte si před rozsvícenou žárovkou.
Čtěte „Klasické žárovky...“ na str. 14
