* LN V oddělení stylistiky Ústavu pro jazyk český zkoumáte také mluvenou češtinu - to máte v ulicích své špiony s diktafonem?
To rozhodně ne. Stačí pořizovat si nahrávky z rozhlasu nebo televize - tam toho slyšíte denně až až. Ale máte pravdu, že když chceme zkoumat, jak lidé mluví doma, třeba s malými dětmi, nebo jak mluví nejstarší generace, nezbývá než zapnout magnetofon. Nebo když se nám podaří dostat se do prostředí, které se nám zdá zajímavé, tak opravdu někoho poprosíme, aby nám tam zapnul magnetofon. Samozřejmě to ale musí být se souhlasem osob, které hovoří. Jenže to má zase vliv na způsob jejich komunikace. Když si člověk uvědomuje, že je nahráván, jako například já teď, tak se tím nějakým způsobem jeho projev pozměňuje, nemluví tak spontánně.
* LN Nesouvisí tato nejistota mluvčího také s jistou „schizofrenií“ češtiny, která je známá rozporem mezi spisovným jazykem a řekněme obecnou češtinou?
Můžete se na to dívat i jinak - jako na bohatství češtiny, protože si můžete vybrat, jakým jazykem budete mluvit. Tvorbě textů, psaných i mluvených, z hlediska výběru prostředků se věnuje stylistika. A dnes také sociolingvistika. Co o sobě mluvčí či pisatel říká, když volí tu či onu varietu jazyka, jak se prezentuje v očích druhého nebo v očích veřejnosti. Jazyk o člověku vypovídá zrovna tak, jako záleží na tom, jestli se obleče formálně, nebo neformálně.
* LN Jaký je podle vás stav současné češtiny? Jste optimista, nebo spíš naopak?
V současné češtině existuje tendence k čím dál větší neformálnosti. Proto také čím dál častěji dochází k situacím, že do veřejných projevů proniká to, co bylo dříve vyhrazeno pro projevy neveřejné - ať už jde o volbu ležérnější variety jazyka, nebo o volbu témat. Vždyť veřejnými se v médiích stávají témata, která dříve byla považována za intimní. Ale existuje i tendence zcela protichůdná, která souvisí s tím, že se v určitých situacích chceme chovat naopak dokonale: dokonale mluvit a psát. Používáme počítačově připravené texty, které jsou po technické stránce normovány velmi silně. O potřebě řídit se určitými pravidly, gramatickými i stylistickými, ostatně svědčí také dnes začínající kurz Lidových novin, kde se předkládají určité normy, se kterými by měly jednotlivé dokumenty být v souladu.
***
PhDr. Světla Čmejrková, DrSc.
* Má na starost část kurzu, která se věnuje jazyku v praxi, a rubriku „Čeština hravá“.
* Vystudovala angličtinu a ruštinu na FF UK.
* Je autorkou nebo spoluautorkou mj. publikací: „Čeština, jak ji znáte i neznáte“ (1997), „Jak napsat odborný text“ (1999), „Reklama v češtině, čeština v reklamě“ (2000) a „Jazyk, média, politika“ (2003).
