Počítá s tím novela zákona o znalcích a tlumočnících, kterou představil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Úřad podle něho eviduje desítky stížností na znaleckou činnost.
Zpřísnit by se podle ministra mělo i jmenování znalců a tlumočníků. Mezi podmínky pro jejich zapsání do seznamu úřad zařadil bezúhonnost nebo to, že znalec nebyl v minulých třech letech vyškrtnut. Cílem novely, kterou ministerstvo odešle kabinetu do konce roku, je zvýšení kvality posudků a lepší dohled nad činností znalců a tlumočníků, uvedl Pospíšil.
Ke zpřísnění dohledu nad soudními znalci a tlumočníky se ministerstvo spravedlnosti zavázalo již v programovém prohlášení vlády. Pospíšil potřebu novely znovu zdůraznil koncem září v souvislosti s prohlášením senátora Jiřího Čunka (KDU-ČSL), podle kterého za jeho obviněním v letité kauze údajné korupce stál "dezinformační" znalecký posudek provedený firmou Nova.
Úřad zjistil, že znalecký ústav opravdu pochybil.
 |
Novou úpravu zákona o znalcích požaduje také česká pobočka protikorupční organizace Transparency International (TIC), která ji zařadila do souboru opatření nutných pro navrácení důvěry lidí v justici. V současnosti podle TIC postavení znalce neodpovídá tomu, jakou moc má znalecký posudek.
Organizace ve své nedávné výzvě uvedla, že by měl nový zákon definovat kritéria, za jakých se uchazeč může stát soudním znalcem, přesně stanovit podmínky výkonu znalecké činnosti a způsob kontroly odbornosti znalců a zajistit odpovědnost znalců.
