Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil včera připustil, že by se Vesecká, známá z kauzy „justiční mafie“, mohla po více než pěti letech vrátit zpět do čela Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové. „Uvažoval bych o tom. Nechci v tuto chvíli říci, že bych ji jmenoval, ale je to jedna z úvah,“ řekl doslova ministr v diskusi na TV Prima.
Do čela Nejvyššího státního zastupitelství přešla Vesecká v září 2005 právě z postu šéfky královéhradeckých krajských žalobců. Všech zbylých sedm krajských státních zastupitelství má v čele vždy ministrem spravedlnosti řádně jmenovaného šéfa. VHradci ovšem Veseckou nahradila žalobkyně Anna Jahodová jen jako „pověřená osoba“. Tato zadní vrátka, na která LN v minulosti upozorňovaly, nezavřel ani jeden z ministrů spravedlnosti, kteří Veseckou v její funkci provázeli - Pavel Němec, Jiří Pospíšil ani Daniela Kovářová.
Odvolat Veseckou z postu nejvyšší státní zástupkyně chce Pospíšil stihnout do konce roku, jinak by podle svých včerejších slov zvažoval vlastní odstoupení. Vesecká podle něj musí odejít proto, že se netakticky zapletla do sporu se svojí předchůdkyní Marií Benešovou a tím do aféry „justiční mafie“. Navíc prý není svými kolegy dostatečně akceptována.
Nehledě na tyto nedostatky by však podle Pospíšila mohla vést královéhradecké žalobce: „V době, kdy byla krajskou státní zástupkyní v Hradci, tak byla velmi dobrou krajskou státní zástupkyní, a proto ji také ČSSD vybrala na post nejvyšší státní zástupkyně.“
Kariéru letos padesátileté Vesecké nastartoval v roce 2000 tehdejší ministr spravedlnosti Otakar Motejl, když ji posadil do čela Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové. „Měla jsem úplně jiného kandidáta, ale doktor Motejl prosadil právě ji a pak se mi za to omluvil,“ vzpomíná na Veseckou Benešová, která v té době byla Nejvyšší státní zástupkyní a později stínovou ministryní spravedlnosti za ČSSD.
Právě v Hradci začala být Vesecká známá i veřejnosti, podílela se totiž na vyřešení několika mimořádných případů. Šlo třeba o únos podnikatele Stanislava Brunclíka nebo o vražednou sérii manželů Stodolových. Možnost jejího návratu do Hradce hodnotí Benešová slovy: „To je přece veřejné tajemství, které konečně vyplavalo.“
