Zbytek byl takříkajíc do počtu. Pokud však volební tajenka v nedělním hlasování vyjde tak, že maršálek Sejmu Bronislaw Komorowski, kandidát vládní Občanské platformy, nezíská přes padesát procent hlasů, a bude tedy muset být druhé kolo, budou i tito sběrači drobtů klíčoví. Stejně jako jejich voliči.
O návrat na hlavní politickou scénu hraje především lídr Svazu demokratické levice (SLD) Grzegorz Napieralski, který stejně jako Jaroslaw Kaczynski nahradil původního kandidáta – v případě SLD jím byl bývalý ministr obrany Jerzy Szmajdzinski. Napieralski, kterému nikdo nedával moc šancí ani na udržení se v čele strany, typickými tématy levice (omezení vlivu církve, práva žen, stažení z Afghánistánu) dokázal vybudit tvrdé jádro voličů této bývalé komunistické strany. Z několika procent se tento šestatřicetiletý politik dostal už přes deset. Jeho sebevědomé výzvy, že „bojuje o druhé kolo“, ale nikdo nebere vážně.
Pozorovatelé se však shodují v tom, že cena za jeho podporu v případném druhém kole bude pro Občanskou platformu vysoká. Podle většiny polských politologů jsou to právě hlasy pro Napieralského, které Komorowskému hatí šance na vítězství už v prvním kole. Platforma sice získala pro podporu Komorowského bývalého premiéra SLD, populárního Wlodzimierze Cimoszewicze, ale mnohem důležitějšího bývalého prezidenta Aleksandra Kwasniewského nepřesvědčila. „Hlasování v prvním kole je hlasování za kandidáty politických stran,“ řekl Kwasniewski.
U ostatních kandidátů je podpora v řádu jednoho dvou procent. Zcela tak propadl například liberál Andrzej Olechowski, který v roce 2000 dostal 17 procent hlasů, nebo vicepremiér a šéf vládních lidovců Waldemar Pawlak. „Připravoval jsem se na jiné volby,“ vysvětluje to Olechowski. Možná má i pravdu, volby bez Smolenska a až na podzim by skutečně byly jiné. Teď ale Olechowskému a dalším zbývá jediné – přemýšlet, jak prodají tu trochu svých hlasů před druhým kolem.
