* LN Jen měsíc před předsednictvím jste přijela do Prahy na setkání s českými politiky. Dávala jste jim nějaké rady?
Nemyslím si, že potřebují naši radu. Lidé jako ministr zahraničí Karel Schwarzenberg jsou velmi zkušení, spolupracujeme spolu již dlouho. Pro předsednickou zemi je zejména důležité, aby naslouchala názorům ostatních zemí a poté se snažila najít nějakou společnou pozici. Když mluvíme jednohlasně, jsme mnohem silnější. To se týká všech problémů. Myslím si, že předsednictví je také velkou logistickou výzvou, zároveň ale i šancí dostat se do záře reflektorů, zviditelnit se a ovlivňovat dění.
* LN Pokud jde o jednu z českých priorit, takzvané Východní partnerství, Brusel nedávno zrušil cestovní omezení pro běloruského prezidenta a další představitele jeho země. Myslíte si, že již dozrál čas na spolupráci s Běloruskem a na pozvání Alexandra Lukašenka na summit do Prahy?
Východní partnerství je velmi dobrý nápad. Pokud jde o Bělorusko, my jsme vždy říkali, že když udělají určitý pokrok v oblasti demokracie, propustí politické vězně, dají větší svobodu médiím, nevládním organizacím, tak my také uděláme určitý krok kupředu. A to se také stalo. Proto jsem podporovala zrušení některých sankcí. Nyní je vidět, že dělají další malé kroky, a doufáme, že v tom budou pokračovat. I proto s nimi nyní spolupracujeme, i pokud jde o otázky dopravy, obchodu, energetiky či klimatických změn. Čím více se oni budou snažit, tím více jim i my vyjdeme vstříc. V určitou chvíli pak bude potřeba zhodnotit, jak na tom jsou, ale myslím si, že myšlenka zapojení Běloruska je správná.
* LN V další ze zemí zahrnuté do Východního partnerství, Gruzii, působí pozorovatelé EU. Do určitých oblastí ale nemohou. Komunikujete nějak na toto téma s Ruskem?
Podle šestibodového plánu došlo v této oblasti k příměří, válka skončila, to znamená, že skončilo i zabíjení. To byl opravdu velký úspěch Evropské unie, zejména prezidenta Sarkozyho, Barrosa a dalších. Některá nezbytná opatření již byla učiněna, ale je pravda, že určité oblasti jako Kodorská soutěska a další dá se říci nejsou svobodné. K vyřešení této obtížné situace je ale potřeba politický proces. My jsme už dali svou pozici jasně najevo, neuznali jsme nezávislost Abcházie a Jižní Osetie a jasně jsme řekli, že chceme mluvit se všemi stranami sporu. První setkání se uskutečnilo v Ženevě, tam se sice obě strany sobě vyhýbaly a pak odjely, ale to je normální, jsou to těžké chvíle, musíte si uvědomit, že jen před několika měsíci po sobě střílely. Takže teď je potřeba hlavně zklidnit tu situaci, což už bylo vidět na tom druhém setkání, které bylo mnohem konstruktivnější. Chceme tam vidět pokrok a doufáme, že se brzy dostaneme do všech regionů.
* LN Jaký je postoj Evropské unie k vybudování amerického protiraketového štítu v Evropě? Někteří čeští politici totiž tvrdí, že vláda s Bruselem na toto téma dostatečně nekomunikuje...
Toto téma nebylo v Evropské unii nikdy opravdu diskutováno, takže neexistuje nějaká unijní pozice. Vždycky jsme ale říkali, že tato pozice by měla být probírána v NATO, protože jde o otázku bezpečnosti, která spadá pod alianci. A je to také spíše otázka bilaterálních vztahů. Pokud jde o Rusko, slova prezidenta Medveděva, že oni umístí své rakety u Kaliningradu, určitě k bezpečnosti v Evropě nepřispěla. Myslím si, že je ale zajímavý nápad prezidenta Sarkozyho, abychom o tomto tématu mluvili v rámci OBSE, kde jsou všichni důležití hráči – Evropská unie, její členské země, USA i Rusko –, a možná najdeme řešení. Je ale nejdříve třeba, aby nám Rusové objasnili množství nápadů, které v této souvislosti mají. Ataké musíme počkat na to, jak se zachová nová americká administrativa v čele s prezidentem Obamou a jak bude ona chtít spolupracovat s Ruskem.
***
Slova prezidenta Medveděva, že umístí své rakety u Kaliningradu, k bezpečnosti v Evropě nepřispěla
