Financial Times Deutschland Evropský komisař pro daně Algirdas Šemeta navrhne v dubnu společnou evropskou daň z CO2 . Pokusy o novou zelenou daň přitom už několikrát narazily. Šemetův plán počítá s úpravou současných minimálních ekologických daní z uhlí, elektřiny nebo pohonných hmot. Kromě toho by ale od roku 2013 měla být zavedena nová společná daň přímo z emisí CO2 . Tu má nyní v unii jen několik zemí. Evropské politiky k ní nemotivuje jen boj proti klimatickým změnám. Lidé by ji neplatili do státních rozpočtů svých zemí, ale přímo do společného evropského rozpočtu. Komisař pro rozpočet Janusz Lewandowski chce získat pro nový sedmiletý rozpočet, který začne platit v roce 2013, přímé odvody. Pracovní návrh Evropské komise počítá s tím, že přímé příspěvky do evropského rozpočtu budou přímo vázány na politické priority Evropské unie. Klimatické změny jsou jednou z nejvyšších. Proto se dá čekat, že společná zelená daň bude jedním z prvních pokusů.
V Americe rekordně klesly bankovní půjčky Ambrose Evans-Pritchard, Daily Telegraph Tak prudce jako letos se bankovní úvěry v Americe nesnížily nikdy v historii. V lednu banky půjčily o 100 miliard dolarů méně než před rokem, což je pokles o 16 procent. „Od začátku finanční krize se celkový objem úvěrů snížil o 740 miliard dolarů, to je rekordní pokles o 10 procent,“ upozorňuje David Rosenberg ze společnosti Gluskin Sheff. Objem peněz v ekonomice se proto v posledních měsících snížil o 5,6 procenta. Dá se proto očekávat, že Ameriku v příštích měsících čeká deflace. Tim Congdon z International Monetary Research vysvětluje neochotu bank půjčovat vyššími nároky na kapitálové rezervy a finanční krizí. Obává se, že prudký pokles půjček může stáhnout Ameriku do další hluboké recese, kdy by se ekonomika mohla propadnout až dvouciferným tempem. „Bylo přehnané ukončit podporu Fedu pro firmy a banky ve chvíli, kdy se stále propadá objem úvěrů. Dovolit tento měnový kolaps 18 měsíců po tak těžké finanční krizi je absolutně nekompetentní. Vypadá to, že Fed zapomněl na lekci z roku 1930, kdy svět stáhl do hluboké krize právě nedostatek peněz.
Prezident Fedu Ben Bernanke si přitom udělal jméno jako expert na úvěrové kanály. Není jasné, jak může být teď, když banky prudce omezují úvěry, tak klidný. „Velká deprese se v roce 1930 stala velkou právě kvůli prudkému omezení úvěrů. Čekali byste, že tak pečlivý student deprese, jakým byl Bernanke, se toho bude velmi obávat,“ míní Paul Ashoworth ze společnosti Capital Economics.
Největší hrozbou pro euro je Itálie
Robert Mundell, Bloomberg Itálie, která má druhý největší státní dluh v eurozóně, je teď nejvážnějším rizikem pro euro. Upozorňuje na to v rozhovoru nositel Nobelovy ceny za ekonomii Robert Mundell. „Itálie by se měla skutečně obávat, kdy začne útok na její státní dluhopisy. Všechno, co dnes EU dělá pro záchranu Řecka, případně Portugalska, je vedeno hlavně snahou ochránit Itálii.“ Mundell upozorňuje, že právě italské problémy jsou vážným rizikem, protože EU by neměla sílu Itálii zachránit. Premiér Berlusconi se snaží ujišťovat investory, že Itálie nemá se státními dluhy tak vážně problémy jako Řecko, Portugalsko nebo Španělsko. Čtvrtá největší evropská ekonomika se ale nedostala z recese. Její státní dluh dosahuje 117 procent HDP. Hůř už jsou na tom v eurozóně jen Řekové.
