Potřebujeme mnohem přísnější globální pravidla. Je to zápas politiky proti trhům. Tak to teď vidím osobně, ale jsem přesvědčena, stejně jako moji kolegové, že tento zápas vyhrajeme. Jsem si jistá,“ řekla kancléřka poté, co v pátek finanční trhy ztratily důvěru ve stabilitu Španělska a Portugalska a úroky z dluhopisů obou zemí začaly prudce růst.
Nezávislost Evropské centrální banky v ohrožení The Wall Street Journal, Marco Annunziata Řecká krize je zlomovým bodem pro eurozónu, ale hlavně pro Evropskou centrální banku. Poprvé v dosavadní krátké historii je skutečně vážně ohrožena její nezávislost. Sílí tlak, aby ECB začala řešit krizi státních dluhů tištěním peněz.
Evropští politici byli přesvědčeni, že masivní pomoc Řecku za 110 miliard eur překvapí a uklidní trhy. Stal se opak. Nákaza se šíří do dalších jižních ekonomik. Slábne přesvědčení, že nejen Řecko, ale i Portugalsko je příliš malé, takže může být ostatními zachráněno. Všichni moc dobře vědí, že to neplatí pro Španělsko, a už vůbec ne pro Itálii. To jsou časované bomby, jejichž výbuchu se všichni obávají, a raději o nich vůbec nemluví.
Proto se začíná spekulovat, že ECB vstoupí do hry a začne přímo nakupovat vládní dluhopisy. Nedávná vyjádření guvernéra Jeana Clauda Tricheta a člena bankovní rady Jürgena Starka naznačují, že vedení banky tento zásah diskutovalo a zcela ho neodmítlo.
Je to srozumitelné a varovné zároveň. ECB už výrazně zmírnila pravidla a začala brát jako zástavu za půjčky i dluhopisy, které nemají žádaný rating. Uvolnění je pochopitelné. Pokud by centrální banka už dál nebrala řecké dluhopisy, které se dostaly až do kategorie junk (odpad), některé banky, které je drží, by se náhle mohly dostat do problémů s likviditou, a tím pádem do výrazného ohrožení. To by přineslo silnou nestabilitu na evropský mezibankovní trh.
Jenže přímé nákupy vládních dluhopisů jsou už úplně jiná kapitola. Tak dramatický krok se bude těžko vysvětlovat jen snahou o udržení finanční stability. Na evropském bankovním trhu zatím nevidíme žádné příznaky bankovní krize srovnatelné s dobou po pádu Lehman Brothers. S vládními dluhopisy se normálně obchoduje. Jen se zvětšují rozdíly v hodnocení jednotlivých zemí eurozóny, na což jsou investoři za posledních deset let zvyklí.
Když trhy sledují poslední kroky ECB, čím dál silněji se obávají, že vlády nezačnou šetřit a dávat dohromady zodpovědné rozpočty, ale místo toho se pustí do monetarizace svých dluhů. Vyberou si snazší cestu z krize, přes tištění peněz. Když začnou mít investoři opravdu silné podezření, začnou očekávat vzestup inflace. To ohrozí finanční stabilitu eurozóny ještě výrazněji než krize státních dluhů. Do toho bodu se velmi rychle dostáváme. Zvlášť v poslední době platí, že je lepší nikdy neříkat nikdy. Evropská centrální banka by teď ale měla říct velmi hlasitě NE.
Nečekejte nic The Baseline Scenario, Simon Johnson Evropa se bojí řeckého krachu, protože nemá žádný plán, jak by se vyrovnala s následky. Je fajn, když voláte po restrukturalizaci státních dluhů v Aténách, jak je to teď populární mezi intelektuály na severu Evropy. Zároveň si ale musíte přiznat, že elity od ministrů financí po centrální bankéře jsou absolutně nepřipraveny na to, co přijde po tomto oznámení. Následky budou okamžité a devastující pro ostatní slabé ekonomiky jižní Evropy. V této situaci prostě nejste schopni udělat rychlou a nízkonákladovou restrukturalizaci státních dluhů. Trhy si to okamžitě vysvětlí tak, že nejen Španělsko a Portugalsko, ale dost možná Itálii, a dokonce Irsko čekají vážné problémy. Francouzi se zatím nad dopady mohou usmívat, ale ani oni si nemohou být jistí.
