Zlepšuje přesnost úderů, s bývalým šampionem v thaiboxu také zápasí holýma rukama. Všechno hokejista David Kočí využije v příští sezoně na ledě.
KLADNO Pravá střídá v rychlém sledu levou. A znovu. Pěsti tvrdě dopadají, tělocvičnou na okraji Kladna duní údery. Ne, nenacházíme se na tréninku Rudolfa Kraje či jiného českého boxera. To se jen na další sezonu připravuje první a zatím jediný český bitkař v NHL David Kočí.
„Přední hák, zadní direkt. Hop. Sekni tam další direkt, hop. To je vono,“ koučuje devětadvacetiletého hráče Pavel „Hakim“ Majer. Pro hokejistu neobvyklý trénink řídí právě on - bývalý thaiboxer, trojnásobný mistr Evropy a mistr světa v K1. „Věřím, že mi to pomůže. Vylepší se mi reakce,“ popisuje útočník Colorada. „Snažím se každé léto dělat něco jiného - tím se tělo zlepšuje. V posledních letech jsem se soustředil na svůj hokejový rozvoj. Spoluprací s Hakimem se snažím skloubit hokejový růst s úspěšností v bitkách.“
Hakim při každém tréninku naordinuje 40 minut dřiny. Ta začíná tak, že si nasazuje tréninkové lapy - rukavice, do kterých Kočí sází jeden úder za druhým. „Musíš zlepšit první ránu, tou netrefuješ,“ radí čtyřiatřicetiletý thaiboxer, jehož kariéru ukončilo zranění. „Tenhle trénink je hodně odlišný od toho, co dělám normálně. V thaiboxu se zapojují i nohy, což je u hokejisty zbytečné. I když kopnutí bruslí by taky mohlo být zajímavé,“ směje se.
Soupeř vám ručník nepodá Kočí se začíná potit, po čtvrthodině si však může vyzkoušet své umění přímo v ringu. Následuje několik tříminutových kol, během kterých bývalý sparťanský hokejista inkasuje dost bolestivých ran. „Hodně bouchám, aby se David taky snažil,“ vysvětluje Hakim.
Ve třetím kole dostává Kočí úder, po kterém se v jeho tváři objevuje krev. Možnost setřít si ji má však až na konci kola. „Během bitky by taky soupeř nepřestal a nepodal mi ručník,“ líčí Kočí po tréninku. „Lidé si myslí, že jsme tvrďáci, ale každý boxer vám potvrdí, že v zápalu boje bolest ani nevnímáte, vypustíte ji. Až po bitce zjistíte, že něco křuplo a máte třeba zlomenou ruku.“ Hakim nechává Kočímu jen pár desítek sekund na oddech. Pak se opět přesouvají na žíněnku, kde se do sebe pouští holýma rukama. Vše začíná Hakim, který se rozeběhne a vší silou vráží do hokejisty. „Přetahování je dobré na stabilitu a sílu. Před pár lety jsem chodil na wrestling a i ten byl skvělý na kondici,“ vypráví Kočí, který po každém kole náročného boje zblízka vyčerpaně padá na zem a odpočívá. Po minutě však musí opět na nohy a vše začíná nanovo.
Pro nezaujatého diváka je to impozantní pohled, připomínající starověké gladiátory. Vždyť Hakim měří dva metry a váží 120 kilo, Kočí se 198 centimetry a 108 kily jen mírně zaostává. „David je vynikající žák, je totiž dříč. A dříči se rychle učí,“ chválí Hakim.
Kočí je v českých končinách s touto přípravou výjimkou. V zámoří se i jiní bitkaři věnují boxu či nějakému bojovému sportu. „První tři týdny byl tenhle trénink hodně náročný. Protože je to jiný pohyb, který normálně neděláte. A sparing s Hakimem je asi nejtěžší trénink, který jsem podstoupil,“ přiznává na závěr Kočí. Zda mu netradiční příprava pomohla, bude jasnější už na začátku října, kdy NHL startuje.
