Nejprve se nabízí otázka, zda se k české povaze v současném situaci starodávný kýčovitý popěvek Kde domov můj vůbec hodí? Opravdu nás ještě stále dostatečně vystihuje, zastupuje a reprezentuje? Přitom nad Tatrou se již v Čechách neblýská a s krásou panenské přírody to také není tak rajské jako dřív.
Za druhé - veškeré hymny mi soudruh Bolševik tak znechutil a zneuctil, že mě už na strnulý poslech hymny v pozici „Lotova žena“ (viz solný sloup) nedostanou, ani kdyby ji hrála kapela Seržanta Pepře a byla líznutá latinskoamerickými rytmy... A nemíním stát v pozoru jako magor už při žádné hymně: ani v rámci EU, ani v rámci planety Země při příletu a vítání mimozemské galaxie...
Je tedy vůbec nutné mít v dnešní době nějakou hymnu? Zdržuje ceremoniály, lidi při ní vypadají jak při zkáze Pompejí a mládež ji stejně ignoruje. Budou se chtít naši potomci ještě vůbec vlastenecky dojímat jako jejich praprabáby a prapradědové při vztyčování různých fangliček, odhalování všemožných soch a připomínáním si tzv. buditelského (prosím, nepleťte si to s „budovatelským“) a obrozeneckého vlastenectví? Možná potřebujeme novou hymnu! Na druhou stranu, potřebujeme v EU vůbec nějakou hymnu? Sportovní fandové by mohli místo ní skákat na místě (viz jejich slogan Kdo neskáče, není Čech). O těch ostatních včetně mě ještě popřemýšlím...
lidovky.cz Založte si svůj blog na www.lidovky.cz Otištěné texty jsou redakčně kráceny
O autorovi| Milan Lajdar, milan.lajdar. lidovky.cz
