Dračí loď je velká kánoe s hlavou ještěra. Na zádi kormidelník, před ním dvacet lidí s pádly v rukou. Rada pro vědu, výzkum a inovace, poradní orgán české vlády, tak trochu dračí loď připomíná. Šestnáctičlenná „posádka“ má mj. pomoci premiérovi smysluplně rozdělit okolo 25 miliard korun; částku každoročně poskytovanou ze státního rozpočtu na základní a aplikovaný výzkum. Doposud loď se zkratkou RVVI směřovala k tomuto cíli dost klikatě. Část „posádky“ pádlovala v jiném rytmu, a občas dokonce v protisměru. Během března ale premiér jmenuje novou radu. Vybírat bude nejen podle vlastního uvážení, ale pravděpodobně také z kandidátů navržených Akademií věd, vysokými školami a Svazem průmyslu a dopravy. Bude mít nová „posádka“ šanci dospět k cíli efektivněji než předchozí?
Leccos naznačilo veřejné slyšení začátkem týdne v pražském Divadle Archa. Akci připravilo občanské sdružení Věda žije. Jeho organizátoři se netajili tím, že jde o náhradu za slyšení, o němž původně uvažoval premiér Fischer a na které kromě Akademie věd ostatní kandidáti nepřistoupili.
Proč? „Představa, že je zkoušen ze své kvalifikace rektor či děkan univerzity či fakulty, je scestná. Stejně to platí pro ředitele ústavu Akademie věd či ředitele firem,“ vysvětlil e-mailem svoje odmítnutí jeden z kandidátů Jaroslav Míl, prezident Svazu průmyslu a dopravy.
On ani ostatní zástupci podnikatelů a vysokých škol nepřišli ani na akci v Divadle Archa. „Otázka nominací do rady vyžaduje věcnou a odbornou argumentaci, nikoliv nátlakové pouliční akce. Naše názory neskrýváme a jsme si vědomi toho, že věda je nákladnou oblastí, dotovanou z prostředků daňových poplatníků. Proto usilujeme o efektivnější využívání vložených prostředků,“ zdůraznil Míl.
Další centrální úřad?
Vraťme se ale do suterénního sálu Archy. Jiří Chýla z Fyzikálního ústavu AV ČR navrhuje zřídit ústřední orgán pro výzkum, vývoj a inovace. Převzal by všechny základní funkce rady, zároveň by zajišťoval mezinárodní spolupráci ve vědě i výzkumu a koncepce pro velké infrastruktury. Takže další centrální úřad na obzoru? Chýla podporuje svůj návrh argumentem, že odborně i časově náročné činnosti nemůže vykonávat orgán složený z člena vlády a 16 zástupců různých zájmových skupin, kteří kvůli svým pracovním povinnostem nemají čas se těmto úkolům věnovat. „V praxi tak roli správního úřadu supluje sekretariát rady. A to je špatně,“ zdůrazňuje Chýla. Domnívá se proto, že aspoň někteří členové nové rady by se na začátku svého funkčního období měli stát dobrovolnými profesionály. V kuloárech mi pak řekne, že svoje plné pracovní nasazení by považoval za povinnost vůči mladším kolegům, aby jim vytvořil příznivou atmosféru pro bádání.
Podobný názor má i Zbyněk Frolík, kandidát průmyslníků a jeden z nejúspěšnějších českých podnikatelů. „Pro přípravu podkladů je nutné posílit úřednický aparát o dobře zaplacené kvalitní lidi, protože členové rady nemohou dokonale rozumět širokému spektru oborů v rozpětí od automobilek přes obranu až po zemědělství.“
Ostatně, jakou představu mají nominovaní o tom, kolik času zabere práce v radě? Petr Kužel, prezident a zároveň kandidát Hospodářské komory ČR, odpovídá e-mailem, že podle náročnosti agendy je potřeba času méně či více. Od absolventa dopravní průmyslovky by člověk čekal přesnější odpověď. Jaroslav Míl uvádí pět až patnáct hodin měsíčně včetně zasedání.
Dlouholetý sekretář rady Marek Blažka v telefonickém hovoru říká, že před každým zasedáním, které je jednou měsíčně, by měl člen RVVI prostudovat spis tlustý v průměru 10 centimetrů. Funkce čtyř zpravodajů rady je časově mnohem náročnější, protože se každý týden scházejí s někým z místopředsedů vlády. „Je to přibližně třetinový pracovní úvazek,“ dodává sekretář Blažka.
Diskuse v Arše rovněž ukázala, že někteří vědci si uvědomují hluboký příkop vykopaný rozdílnými názory na financování výzkumu a praktického vývoje. Nejcitovanější český vědec, Pavel Hobza z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, nezná základní a aplikovaný výzkum, ale jen dobrý a špatný. Připomněl práci svého kolegy Antonína Holého, který už několik desetiletí zkoumá účinky různých chemických látek. Tato zdánlivě neužitečná činnost přinesla ústavu už dvě miliardy korun z patentů na léky proti HIV, žloutence a dalším chorobám. „Dobrý výzkum se v praxi uplatní vždy, jenom to někdy trvá pět i více let,“ řekl Pavel Hobza. Dodejme, že funkční období politiků se ale většinou počítá na čtyřletá období do dalších voleb.
O financování vědy se v e-mailu zmiňuje i Petr Kužel. Podle jeho slov bývá obecně prosazován názor, že veřejná finanční podpora patří především úspěšným. „Toto pravidlo je akceptovatelné, jsou zde však také nové a mladé firmy, bez příslušné historie, ale s vysokým inovačním potenciálem. Pro tyto subjekty by měly být připraveny zvláštní programy, respektující jejich specifika,“ uvádí prezident Hospodářské komory ČR.
Většina účastníků veřejného slyšení je pro mnohem větší průhlednost postupů rady. „Zápisy z jednání a výsledky hlasování musí být veřejně přístupné. Tajné by mělo být jen hlasování o udílení cen,“ říká přírodovědec Tomáš Opatrný z Palackého univerzity, jediný přítomný kandidát nominovaný Radou vysokých škol. Opatrný zdůraznil, že ze zápisu by především mělo být zřejmé, kdo a jaké argumenty použil před schválením konkrétního usnesení. Pokud by Opatrný jako člen nové rady nabyl jistoty, že transparentnosti se nedaří, je rozhodnut dávat informace o hlasování a jednání na internet sám. „Riskoval bych kvůli tomu třeba i vyloučení z rady,“ dodává.
Dalším tématem debaty v Divadle Archa byly vize o kvalitách a předpokladech nových členů rady. „Musí to být výrazné osobnosti s nesporným odborným renomé, ať už v základním, či aplikovaném výzkumu. Je nezbytné provést i zásadní personální změnu ve vedení sekretariátu RVVI,“ zdůraznil imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Průmyslník Zbyněk Frolík považuje za potřebné, aby člen rady vládl kromě manažerských a odborných schopností také rétorikou a dokázal ostatní přesvědčit.
Důraz na pořádnou diskusi před každým hlasováním dává i fyzik Jiří Chýla. „I když mě navrhla Akademie věd, nekopal bych jako člen rady za Akademii, ale snažil bych se pochopit postoje zástupců vysokých škol a průmyslu. Teprve pak bych dělal nějaké rozhodnutí,“ říká Chýla.
Rozhodnout musí politici Obecně se jak většina účastníků debaty v Arše, tak osob oslovených redakcí mimo divadelní prostory, shodla na tom, že rada je ze zákona odborný a poradní orgán, nikoliv těleso, které má vytvářet politická rozhodnutí. Pokud se členové rady neshodnou na jednom návrhu, měli by připravit dvě tři varianty a politici by vybrali tu, kterou dokážou před lidmi obhájit. „Odborně nelze rozhodnout, jaký díl veřejných prostředků má stát vyčlenit na výzkum a jak tuto část dále rozdělit na podporu základního a aplikovaného výzkumu, v jakých proporcích chceme podporovat humanitní, technické či přírodní vědy, v jaké kvalitě a v jakém množství máme od výzkumníků žádat výsledky. Toto jsou politická rozhodnutí, a zodpovědnost za ně musejí nést politici,“ říká Tomáš Opatrný.
Zdá se, že kormidelník na dračí lodi bude mít s novou posádkou co dělat, aby doplul k cíli co nejefektivněji.
