Od ministerského záměru k reformě dlouhá cesta
Ve zdravotnictví máme zase naplánováno. Ne že by reformní plány ministra Hegera zněly nelogicky či nerealisticky, jen si občan musí uvědomit, jak vratké je postavení reformátora zdravotnictví a jak rády do změn ve zdravotnictví mluví koaliční strany.
Zvýšení poplatku za den v nemocnici na stokorunu či 30 korun z receptu, nikoli z položky, případně sloučení některých pojišťoven či stanovení standardů - to vše obsahovalo již programové prohlášení vlády z počátku srpna. Očekávali jsme - dostaneme.
Co nám vláda neslibovala, avšak dodá? Přístrojovou komisi, jež má kontrolovat ekonomicky racionální nákup přístrojů. Třeba to pomůže, avšak nelze si nevzpomenout na neslavnou lékovou (kategorizační) komisi ministrů ČSSD, která vzbudila odpor i u Evropské komise. Snaha regulovat nutkavé nakupování nemocničních manažerů je chvályhodná, avšak zde je a má být hlídačem ta která zdravotní pojišťovna. Větší roli zdravotních pojišťoven slibovalo i programové prohlášení vlády. Nic však nenasvědčuje skutečnosti, že by se pojišťovny proměnily v pečlivé správce a dozorce nad distribucí peněz. Je-li zřejmé, že pojišťovny nejsou s to kontrolovat ani elementární skutečnosti, zda lékaři nevykazují fiktivní výkony, nebudou ani do budoucna relevantně schopny ubrzdit utrácení nemocnic. Ministrova snaha je pochopitelná, i když absolutně nesystémová. Pojišťovny fungují jako průtočná zařízení, která mají dovoleno si předem stanovené procento peněz, které jimi projde, ponechat na svůj provoz. Zatím jsme neviděli jedinou pojišťovnu, která by lékařům či ředitelům nemocnic „šlapala na přezky“. Zdá se, že v téhle oblasti ani nejnovější pan ministr nemá velké ambice. Nebo se za těch pár měsíců v politice stal pragmatikem - realistou? Martin Zvěřina
Mešitu, nebo svobodu
Zášť proti křesťanům má vadit tak jako islamofobie
Ve vánoční atmosféře koptů a jiných křesťanských směrů na Blízkém východě člověka napadá jedna věc. Jak to, že liberální Evropa si už vštípila slovo islamofobie coby výstrahu, ale ani nemá obecně známý výraz pro zášť vůči křesťanům? Islamofobie slouží jako nálepka pro ty, kteří se kriticky vyjadřují k roli islámu v evropském prostředí, k politickému islamismu, aniž by samotné muslimy nenáviděli, natožpak je napadali. Jak potom nazvat ty, kteří v muslimském prostředí cíleně napadají a vraždí křesťany? Nevíme, nezajímá nás to, přitom je to důležitá otázka. Souvisí s pudem sebezáchovy civilizace, která z křesťanských kořenů vyšla.
Útoky na křesťany a o křesťanských svátcích houstnou. Před rokem na Vánoce to zažili lidé v letadle nad Detroitem. Před dvěma měsíci, na svátek Všech svatých, počítali mrtvé syrští katolíci v Bagdádu. Před týdnem, na Silvestra, zase koptové v Egyptě. Kdo by se měl ozvat, když ne Evropa? Indie? Čína? Jenže Evropa se účinně neozývá, jako by si myslela, že by tím porušila svou sekulární neutralitu.
Na Vánoce odsoudil útoky na křesťany jen Benedikt XVI. Liberální Evropan si při tom pomyslí, že papež to má beztak v popisu práce. Ale co tedy udělá liberální Evropan sám? Může podepsat otevřený list či petici, které se ani nedostanou do médií. Může, je-li politikem, ty útoky slovně odsoudit, aniž tím ale změní poměry v zemích, kde se zášť vůči křesťanům pěstuje.
Anebo se může zachovat jako norská vláda. Ta v říjnu zastavila saúdské miliony na mešitu v Norsku se vzkazem: v této zemi nebude jediná saúdská mešita, dokud nebude v Saúdské Arábii svoboda vyznání. Tohle je cesta. Dát aspoň najevo, že kultivace zášti ke křesťanství si zaslouží stejný odsudek jako islamofobie. Zbyněk Petráček
Dojemný dopis K. N.
Další prázdné gesto šéfky libereckého šampionátu
Pojďme řešit dluhy po libereckém šampionátu, vyzvala Kateřina Neumannová politiky i regionální zastupitele. Prý jich osobně obeslala dokonce stovky. Zdánlivě sympatické gesto má ale dva základní nedostatky. Tedy, pomineme-li její absolutně nekritický pohled na vlastní schopnosti.
Předně přichází téměř o dva roky později, než vypršela splatnost první nezaplacené smlouvy. A navíc také poté, co vláda i nové vedení liberecké radnice deklarovalo, že za pořadatelský tým v čele s olympijskou vítězkou není ochotno utratit ani korunu.
Výzva pořadatelky šampionátu je ale pozoruhodná i z jiného důvodu. Nenabízí vlastně žádné řešení. Jen další diskuzi na téma: co uděláme s tím, že jsem utratila o více než sto milionů víc, než jsem měla. Nebo-li: kluci, fakt na to někdo v rozpočtu nemáte?
Tipnul bych si, že nemají. A to i proto, že Neumannová patří mezi největší poražené uplynulého supervolebního roku. Z důležitých funkcí odešli všichni její velcí obdivovatelé - expremiéři Mirek Topolánek s Jiřím Paroubkem i liberecký primátor a další důležitý spolupořadatel zpackaného šampionátu Jiří Kittner. Ondřej Suchan
