Otřesný zážitek! Bolí mě svaly, klouby, hlava. K tomu všemu mám horečku, zimnici, zvracím a mám průjem. Jediné plus je, že nemám kašel a rýmu.
Tak popisuje jeden z pacientů své zkušenosti s chřipkovým onemocněním na internetových stránkách www.chripka.cz. Jiný nemocný se svěřil, že jemu se nevyhnul ani dráždivý kašel. „Kromě dvoudenní horečky se pak přidala i nevolnost, občasný průjem a zejména těžká únava. Už jsem zapomněl, jak toto onemocnění může být nepříjemné,“ podotýká.
Podle hygieniků k nám virus dorazil z jižní a západní Evropy. První velká epidemie postihla Španělsko, Portugalsko a střední Anglii. Tam už je ale onemocnění za vrcholem, chřipka teď kulminuje například v Dánsku, Nizozemsku, Itálii a Švýcarsku. Vyšší počty nemocných hlásí i Německo.
Také Česká republika se od minulého týdne řadí k zemím s chřipkovou epidemií. Výskyt nachlazení u nás za poslední týden vzrostl v průměru o 23 procent, Zlínský kraj hlásí dokonce stoprocentní nárůst. „Akutním onemocněním dýchacích cest včetně chřipky nyní trpí v Česku 1505 ze 100 000 obyvatel,“ řekl ČTK minulý týden epidemiolog Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ).
Největší nárůst je u školáků, nemocnost u nich vzrostla asi o 39 procent, což podle Kynčla bývá častý jev na počátku epidemie. „Situaci lze hodnotit jako počátek chřipkové epidemie v České republice,“ uvedl epidemiolog.
Mezi regiony nejsou významné rozdíly. V Praze 1407 nemocných na 100 000 obyvatel. Ve Středočeském kraji lékaři zaznamenali nejvyšší nemocnost u dětí do pěti let, 4100 případů na 100 000 obyvatel. Prakticky ve všech krajích včetně metropole se dnes nachází přes 1000 nemocných na 100 000 obyvatel. Nejblíže hranici epidemie je sedm krajů: Karlovarský, Středočeský, Královéhradecký, Jihočeský, Jihomoravský, Zlínský a Moravskoslezský. Nemocnost se zde pohybuje od 1500 do 2000 lidí na 100 000 obyvatel. Epidemie přitom začíná od 2000 nemocných na 100 000 obyvatel.
Nejvíce jsou zatím zasaženy okresy Praha-východ, Brno-město, Český Krumlov, Hodonín, Uherské Hradiště, Ostrava. Hranici epidemie se blíží Příbram, České Budějovice, Plzeň-město, Hradec Králové, Jičín, Trutnov, Chrudim a Brno-venkov.
Chřipku vždy způsobuje jeden z několika typů virů, které kolují v populaci. Virus se dělí na typ A, B a C. A a B se dále dělí na subtypy. „Ve výskytu se typy, respektive subtypy chřipkového viru obvykle střídají. V loňském a předloňském roce se uplatnil především subtyp A(H1N1) a typ B, proto se logicky vytvořil prostor pro větší rozšíření subtypu A(H3N2),“ vysvětluje Martina Havlíčková z Národní referenční laboratoře (NRL) pro chřipku a doplňuje, že subtyp A(H3N2) se jako vyvolavatel lidských infekcí uplatňuje již 40 let. „Nejedná se tedy o nový virus, ale o známého vyvolavatele chřipkové infekce. Situace je tedy zcela standardní, letošní epidemický kmen přesně odpovídá svému prototypovému zástupci ve vakcíně,“ podotýká.
Onemocnění probíhá klasicky, pacient má vysoké horečky, bolesti hlavy a kloubů, je schvácený a unavený. Vzhledem ke krátké inkubační době, která se udává 18 až 24 hodin, začíná chřipka často velmi náhle a bez varování, takřka z plného zdraví. Virus do organismu proniká přes sliznice dýchacího ústrojí, přesto prvními projevy chřipky překvapivě nejsou ani rýma, ani kašel. „Chřipka začíná zpravidla vysokou horečkou, okolo 38 až 40 °C,“ popisuje praktický lékař Jan Malý. Vzestup teploty podle jeho slov obvykle provází zimnice a třesavka.
Přidávají se silné bolesti hlavy. Ty mohou být spojeny i se světloplachostí a ztuhlostí šíje. Časté jsou také bolesti kloubů, svalů, očí, zad a nohou. To vše je spojeno s výraznou únavou. „Dalším možným příznakem je nevolnost, někdy zvracení, průjem nebo zácpa či nechutenství,“ říká doktor.
Během jednoho až dvou dnů nastupují již klasické příznaky z postižení dýchacích cest. Je to rýma, bolest a pálení v hrdle, suchý dráždivý kašel. Ten se postupem času zvlhčuje a mění v hlenovitý kašel. Teploty, únava, bolest hlavy a svalů obvykle vymizí během tří nebo čtyř dnů. Rýma a kašel pak trvají zhruba týden až deset dnů.
***
Nemocnost na 100
tisíc obyvatel v ČR
od 16. do 22. ledna
Chřipková onemocnění
0-5 let 329
6-14 let 287
15-24 let 178
25-59 let 57
60+ let 38
Akutní respirační infekce
0-5 let 4305
6-14 let 2818
15-24 let 2253
25-59 let 682
60+ let 642
Zdroj: Státní zdravotní ústav (SZÚ)
Chřipky A, B a C
Typ A je epidemiologicky nejzávažnější a dělíme jej na různé subtypy, u člověka na dva: H1N1 a H3N2. Typ B se do subtypů nedělí. Jako dominující epidemický kmen se většinou uplatní pouze jeden ze jmenovaných vyvolavatelů infekce u člověka, tj. buď subtyp A(H1N1), subtyp A(H3N2) anebo B. Zbylí dva zástupci pak cirkulují v omezené míře nebo vůbec. Typ C způsobuje jen mírné infekce.
Zdroj: www.szu.cz
