Jsou to samozřejmě poradny a poradenská centra, která nabízejí pomoc s výběrem profese. Lze využít s úspěchem integrovaný systém typových pozic, www.istp.cz, kde je možné se zaregistrovat a uživatel s ním pracuje i sám. Erudované poradenství pro vysoké školy zajišťují vysokoškolská centra různého typu a školení odborníci. ISTP je například využíván i v poradenství úřadu práce .
* LN Jak se absolvent k ISTP může dostat?
Jednak přes internet, jednak přes poradenská centra. Méně asi bohužel přes poradce přímo ve školách. Na základní a střední škole mají poradci mnoho jiných úkolů a většinou řeší s žáky konkrétní proces, jak si zvolit školu a za jakých podmínek na ní studovat. Naopak jen zřídka nabízejí kompletní ohodnocení osobnostních a profesních předpokladů k danému povolání nebo studijnímu oboru. Ani k tomu nemívají vhodné nástroje. Rozhodujícím kritériem bývá spíše prospěch.
* LN Může si někde absolvent zjistit nebo porovnat svůj potenciál?
Určitě prostřednictvím dotazníků a testů, které nestranně zhodnotí jeho schopnosti, dovednosti, předpoklady i rezervy. Podle toho pak může hledat oblast práce, kde může být nejen úspěšný, ale která jej bude zároveň bavit. Základem pro rozhodnutí může být již zmíněný ISTP systematický katalog existujících pozic. Zde jsou podrobně popsaná jednotlivá povolání, tedy: co se očekává od člověka, který na té a té pozici pracuje, jaké by měl mít předpoklady osobnostní, kvalifikační, vzdělanostní atd.
* LN Dá se procentuálně vyjádřit, kolik absolventů využívá takového poradenství?
Nejsem si jistá, ale obávám se, že by to bylo nízké číslo, nejspíš pod deset procent.
* LN Dávají školy svým studentům dobrou průpravu pro pohyb po současném trhu práce a volbu zaměstnání?
Právě tato průprava ve školách asi není ještě dobře propracovaná a stále se hledá její vhodný model.
* LN Zaujal vás v té souvislosti nějaký model či trend v oblasti poradenství absolventům VŠ v zahraničí, který by se vám líbil?
Třeba Británie má takzvané studijní tutory, něco vzdáleně podobného našemu poradci. Líbí se mi, že tutor má možnost sledovat potřeby trhu i dlouhodobé trendy s ohledem na daný studijní obor nebo zaměření té dané univerzity, to je výhoda. Společně s kompletním ohodnocením všech předpokladů studenta je jeho poradenství vysoce kvalifikované. Propracované poradenství má také Dánsko, Nizozemsko, ale i Španělsko. Jejich modely však není možné jednoduše vzít a aplikovat v našich podmínkách. Naše zkušenost s moderním trhem práce je poměrně krátká.
* LN Z minulosti máme v paměti systém učňovských oborů s učňovskými středisky, kde se žák vyučil a často i dále pracoval po skončení školy. Jindy student získal od podniku stipendium a „upsal se“ zde k několikaleté práci. Ve světě existuje něco obdobného, tzv. Australský model (Pozn.: situace, kdy společnost hradí studentovi studium a student se po absolvování upíše v podniku, aby splatil svůj dluh, zároveň tak má zajištěnou práci). Sympatizujete s touto formou?
Určitě je to jedna z velmi zajímavých a kvalitních cest. Problém je však v tom, že my už nejsme v socialismu. Například pro nás byly uzavřené hranice. Představte si, že skončíte školu ve 24 letech, firmě se upíšete na pět let. Po těchto pěti letech v zaměstnání jste už v úplně v jiném věkovém období, životní situaci a je složitější se sebrat, vzít batoh na záda a jet „na zkušenou“. A právě ta je dnes velice důležitá.
* LN Studiem si člověk prodlouží mládí, přesvědčují starší z nás. Souhlasíte s tím, že jakmile se člověk dostane ze školy do zaměstnání, tak mentálně zestárne?
Myslím si, že to záleží na výbavě a typu osobnosti. Někdo je skutečně mladý a svěží dlouhá léta a někdo je usedlý už na té střední škole. Rozhodující je, do jakého prostředí se dostanete, to je nejdůležitější. Když se dostanete do prostředí, kde se nehraje na práci či obrovskou důležitost, ale kde je práce výzvou a baví vás, je to inspirativní. Na druhé straně můžete být mladý, plný nápadů a impulzivní, ale přijdete tam, kde vám šanci nedají.
* LN Jít ze školy do zaměstnání je poměrně velký skok, už jen proto, že je člověk vytržen z dosavadního sociálního prostředí. Jak může působit změna prostředí?
Samozřejmě záleží na typech lidí. Většina bere nástup do zaměstnání jako výzvu, jako další etapu života a nemá s tím problém. Mladší lidé se dokážou přizpůsobovat daleko pružněji novým podmínkám a spíše jsou plni očekávání. Problém může nastat, když zvolené zaměstnání nenaplní očekávání. To si myslím, že je složitější situace v životě. Samozřejmě při dobré vůli se dá všechno řešit. Nedokáželi to „postižený“ člověk sám, může opět vyhledat kvalifikovanou pomoc. Když volba nevyšla poprvé, má šanci zvolit znovu. Kdykoli máme právo změnit to, co nás neuspokojuje. My sami jsme zodpovědní za svůj život - soukromý i profesní.
