Jste povahou spíš „střelec“ a nebojíte se podnikatelského rizika? Nebo upřednostňujete jistotu stálého platu, a tak se raději necháte zaměstnat? Jste-li ten, kdo odpoví „A je správně“, přesto si pořízení živnostenského oprávnění dobře promyslete. Někdy je totiž nutné mít potřebnou kvalifikaci ve zvoleném oboru a také schopnost orientace v podnikatelském prostředí. Nespočet podnikatelů totiž skončilo bankrotem právě proto, že nedokázali odhadnout své podnikatelské možnosti na trhu.
„Člověk rozhodující se o vstupu do podnikání musí být schopen objektivně posoudit své šance v zamýšleném oboru s přihlédnutím k charakteru relevantního trhu. Měl by se také v potřebném minimálním rozsahu zorientovat v právních předpisech upravujících podmínky podnikání,“ říká tisková mluvčí Hospodářské komory ČR Viktorie Plívová.
Snížení daňového základu V zaměstnaneckém pracovním poměru máte sice výši svých finančních prostředků každý měsíc jistou, ale zase přicházíte o možnost ovlivňovat své daňové zatížení a skutečně tak vyčíslit i svoji cenu práce. Zaměstnanec je o tuto možnost ochuzen. Zaměstnavatel přizná zaměstnanci pevnou hrubou mzdu, z níž je vypočítána daňová povinnost a ta se při konečném zúčtování na konci zdaňovacího období stává konečnou – zaměstnanec totiž nemůže uplatnit ve vztahu ke své hrubé mzdě žádné výdaje, které mu vznikají při výkonu zaměstnání. „Z hlediska daňové optimalizace se živnostenské podnikání jeví oproti zaměstnání v klasickém pracovním poměru jako výhodnější. Zaměstnanec si nemůže odečíst žádné náklady, které mu vznikají při výkonu povolání. Klasickým případem jsou cestovní náklady. Dopravné do zaměstnání nemůže uplatnit jako výdaj, přestože mu vzniká. Podnikatel tento náklad uplatní a ovlivní si tak základ daně,“ vysvětluje Plívová.
Podle ní ale současný trend v Evropské unii naznačuje, že toto by se časem mohlo změnit. „Některé státy EU umožňují svým zaměstnancům, aby si ve vztahu k hrubé mzdě uplatnili přímé výdaje jako dopravné do práce, školení nehrazené zaměstnavatelem nebo ošatné,“ doplňuje mluvčí Hospodářské komory. Podnikání ale nemá jen výhody. Negativem je třeba nutnost se sám starat o placení sociálního a zdravotního pojištění, dále administrativní činnost spojená s účetnictvím nebo neproplacená dovolená. Při osamostatnění přijdeme také o zaměstnanecké výhody a bonusy.
Pro získání živnostenského listu musí být splněny všeobecné podmínky provozování živnosti, tedy věk minimálně 18 let, způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost. Bezúhonnost se zjišťuje v rejstříku trestů. Žádost o výpis z rejstříku lze podat na každém obecním či městském úřadě za poplatek 50 Kč. Ideálně si dotaz úřad podá elektronicky sám.
Od srpna roku 2006 jsou na obecních živnostenských úřadech zřízena Centrální registrační místa, kde můžete při ohlášení živnosti zároveň učinit oznámení i vůči dalším správním úřadům, jako je finanční úřad, správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovna a úřad práce. Pro takové oznámení je zaveden tzv. jednotný registrační formulář.
Novela pomůže drobným živnostníkům Novela živnostenského zákona, kterou po Poslanecké sněmovně schválil také Senát, může v budoucnu zjednodušit podnikání především drobným podnikatelům. Počítá se snížením poplatků souvisejících se vstupem do podnikání a s ohlašováním změn. Důležité bude také zavedení pouze jedné volné živnosti místo dosavadních 125. Seznam 622 vymezení předmětů činnosti se zredukuje na 80 položek.
„K podnikání v rámci volné živnosti nebude podnikatel potřebovat několik živnostenských oprávnění. Ty budou totiž nahrazeny jen jediným dokumentem – výpisem ze živnostenského rejstříku. Z toho vyplývá, že bude ušetřen také od placení poplatku za každý obor své činnosti,“ doplňuje Viktorie Plívová.
Podnikatel si také bude moci vybrat živnostenský úřad, stejně jako je tomu u výběru lékaře. Nyní se totiž musí živnostník hlásit k úřadu, pod který spadá podle svého trvalého bydliště.
