PRAHA Používá mimořádně tvrdé metody. Často se údajně dokonce neštítí jít ani proti vlastnímu přesvědčení. Nikdo mu však nemůže upřít to, že je velmi schopný.
Tak lze ve zkratce charakterizovat styl práce třiašedesátiletého amerického konzultanta Arthura Finkelsteina, kterého si ODS najala, aby jí pomohl zvítězit ve volbách. Finkelstein se totiž jako málokdo vyzná ve vedení předvolební kampaně. Vždyť za třicet let své činnosti pomáhal ke zvolení mnoha republikánským senátorům a guvernérům. Navíc v roce 1972 stál za znovuzvolení prezidenta Richarda Nixona. Kromě toho asistoval i Ronaldu Reaganovi. „Arthur Finkelstein je pravděpodobně jedním z nejbystřejších a zároveň nejostřejších politických poradců, jakého jsem kdy potkal,“ říká republikánský senátor Al D'Amato.
Média často hovoří o tom, že svých úspěchů Finkelstein dosahuje hlavně kvůli tomu, že se nezdráhá využívat drsnou negativní kampaň. Kromě toho Finkelstein vždy kampaň zaobalí do jednoduchého a atraktivního vzkazu, který neustále opakuje voličům.
Finkelstein má totiž již letité zkušenosti s tím, že tato forma propagace funguje nejlépe. V Americe bylo často jeho zbraní to, že své protivníky z demokratického tábora nařkl z liberalismu.
Své klienty však Finkelstein nalezl i v Izraeli. V kampani pomáhal například nynějšímu izraelskému ministrovi zahraničí Avigdoru Liebermanovi.
„Přišel a zul si boty“ S novináři Finkelstein hovoří jen velmi zřídka. Týdeník Euro však nedávno přinesl svědectví svého amerického spolupracovníka, který se na konci osmdesátých let podílel na kampani miliardáře Ronalda Laudera. Ten za pomoci Finkelsteina (byť neúspěšně) usiloval o post newyorského starosty. „Přišel, svlékl si sako, zul boty a s košilí přes kalhoty hlasitě zaměstnával všechny přítomné,“ napsal o Finkelsteinovi spolupracovník Eura.
Podle stejného zdroje však Lauderovu matku uráželo to, že musí u svého syna strpět člověka, jako je Finkelstein. Židovka Estée Lauderová konzultantovi prý zazlívala to, že i přes svůj původ v sedmdesátých letech v rámci jedné kampaně využíval antisemitismus jako politický instrument.
V devadesátých letech americkou veřejnost překvapil článek o Finkelsteinovi, který vyšel v časopise Boston Magazine. Psalo se v něm, že Finkelstein je homosexuál. Autor článku dokonce v této souvislosti považoval za pokrytecké, že Finkelstein neváhá pracovat pro často konzervativní kandidáty, kteří se do homosexuálů obouvají. Finkelstein si v roce 2005 svého partnera vzal. Údajně se nechal slyšet, že manželský svazek nepovažuje za politickou záležitost. „Je to úžasná a milá osobnost bez ohledu na sexuální orientaci. To je byznys,“ dodává k charakteru Finkelsteina senátor D'Amato.
***
Muž, který nerad ukazuje svou tvář
Arthur Finkelstein během předvolební kampaně preferuje zůstat „tajemným mužem v pozadí“. Proto během jeho více než třicetileté práce pro republikány byla pořízena pouze jediná neostrá fotografie. Zřejmě na jejím základě vznikl Finkelsteinův malovaný portrét, který se objevil na internetu.
