Středa 8. května 2024, Den vítězství
130 let

Lidovky.cz

Pracovní karanténa má platit jen do pozitivního PCR testu, řekl Rakušan

Česko

  16:20aktualizováno  16:25
Pracovní karanténa bude podle ministra vnitra Víta Rakušana platit pouze do chvíle, kdy bude covid potvrzen PCR testem. Smyslem pracovní karantény je udržet fungování státu v chodu i v případě, kdy by se i mezi zaměstnanci v kritické infrastruktuře rozšířila varianta omikron. Bude se týkat zdravotnictví, dopravy a dalších oblastí. Nedotkne se ale školství.

Pracovní karanténa bude fungovat podle Rakušana tak, že pokud si zaměstnanec v práci udělá antigenní test, který bude pozitivní, tak ho zaměstnavatel bude moci za určitých podmínek (nošení respirátoru, dodržování rozestupů) a za předpokladu, že nemá příznaky, ponechat v práci. To by platilo u vybraných profesí, pokud by daný nadřízený usoudil, že je člověk pro chod podniku nepostradatelný.

Když se ale pozitivita potvrdí PCR testem, člověk je považován za nemocného a musí zůstat v izolaci. Pracovní karanténa je také vyloučena v případě, že pozitivně testovaný zaměstnanec bude mít příznaky nemoci covid-19.

Ústřední krizový štáb dnes vytipoval kritické oblasti, kterých by se pracovní karanténa mohla týkat. Těmi jsou podle ministra vnitra například integrovaný záchranný systém, doprava, energetika, vodohospodářství, pohřební a další služby, které zajišťují nutný chod státu. Přesný seznam oblastí a profesí, kterých se pracovní karanténa bude týkat, ministr neuvedl. Bude ho muset ve středu schválit vláda.

Podle dřívějšího vyjádření šéfa Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy by se pracovní karanténa mohla týkat i klíčových dodavatelů - například prádelen, které perou pro nemocnice, nebo řidičů, kteří rozvážejí potraviny od výrobců.

Pracovní karanténa se podle ministra vnitra nemá týkat školství, kde dochází k intenzivnímu kontaktu mezi lidmi. Přesné podmínky výkonu práce v případě pracovní karantény stanoví ministerstvo zdravotnictví. Povinnost být v pracovní karanténě lze podle Rakušana jen složitě vymáhat. „Pokud by existoval nouzový stav, ta situace je o poznání jiná,“ řekl.

Pracovní karanténa má zajistit chod státu a klíčových odvětví v případě, že by šířící se varianta omikron v těchto oblastech způsobila neudržitelné množství nakažených. 

Stát je podle Rakušana nyní schopen zvládat epidemii v režimu pandemického zákona. Zavedení nouzového stavu nyní není třeba, do budoucna ho ale Rakušan nevyloučil. 

„Může přijít situace, kdy třeba třetina hasičů či policistů bude mimo výkon služby, která by případně nouzový stav jako silnější instrument vyžadovala,“ doplnil. Stav nouze by umožnil povolat k výkonu určité práce i lidi mimo tuto profesi. Jde pouze o scénář, o kterém ÚKŠ debatuje. „Situace, jak to s pandemií vypadá, nevyvolává nyní potřebu nouzového stavu, ale nástup může být rychlý,“ míní Rakušan.

„Nárůst případů je v posledním týdnu setrvalý, ale zatím pozvolný,“ sdělil Rakušan. Podle něho stále dominuje delta. Varianta omikron však má převážit koncem tohoto týdne nebo v průběhu týdne následujícího.

Pracovní karanténa souvisí s tím, že od 17. ledna budou mít všichni zaměstnanci povinnost testovat se dvakrát týdně antigenními testy. V případě pozitivity půjdou na pět dní do karantény, přičemž tento režim by měl fungovat dva až tři týdny.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v pondělí při návštěvě Fakultní nemocnice Brno uvedl, že se pracovní karanténa bude určitě týkat pracovníků ve zdravotnictví a sociální oblasti. Podle Válka by měl mít pracovník v karanténě respirátor FFP2, měl by jíst odděleně a pracovat odděleně od ostatních zaměstnanců. Po práci by pak musel domů, nesměl by se zúčastnit volnočasových aktivit.

ÚKŠ minulé pondělí zadal zástupcům kritické infrastruktury úkol vypracovat do čtvrtka režimní opatření pro situace, kdy by jejich zaměstnance ve větší míře zasáhla nákaza omikronem. Rakušan k tomu uvedl, že na návrh, který dnes projednával štáb, bude ve středu reagovat vláda nutnými opatřeními.

Kritickou infrastrukturou jsou prvky, u nichž by narušení jejich funkce mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatel, zdraví lidí či ekonomiku. Mezi její typické prvky patří elektrárny, přehrady, letiště nebo telekomunikační sítě, ale také strategické finanční instituce a státní úřady.

Válek očekává, že výrazný nástup vlny omikronu se projeví zhruba od 16. ledna a opět poleví ve druhé polovině února. USA nebo některé západoevropské státy hlásily v souvislosti s omikronem problémy s dopravou či dalšími oblastmi, kde kvůli velkému počtu nakažených a lidí v karanténě chybí pracovníci.

Autoři: ,