Vyplývá to z aktuálních analýz, které vypracoval Český statistický úřad (ČSÚ). Na výsledku čtvrtletního hodnocení ČSÚ se dlouhodobě nic nemění, v oblasti platů má Praha nejvyšší hodnoty.
„Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců dosáhla v 1. čtvrtletí roku 2023 hodnoty 52 814 korun a byla tak nejvyšší mezi kraji. Průměr ČR přesáhla o 28 procent,“ uvedla Jana Podhorská z Oddělení informačních služeb pražské Krajské správy ČSÚ. Pohyb v této sféře s napětím sledují odborníci z různých oborů.
„Růst mezd v 1. čtvrtletí totiž mírně zaostal za prognózou České národní banky, spotřebitelská inflace v posledních měsících vykazuje zřetelné známky ústupu a domácnosti i nadále výrazně šetří,“ shrnul aktuální trendy Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.
Investice zvaná vzdělání
Z pohledu na souhrnná čísla to vypadá, že ve stejné pracovní pozici dostávají zaměstnanci v různých regionech zcela jinou výplatu. „Takto přímočaré to ovšem není. Regionální trhy práce si nejsou moc podobné,“ zdůraznil ke specifikům pražského pracovního trhu Dalibor Holý, ředitel Odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
Mzdy v hlavním městě
Zdroj: ČSÚ |
Rozptyl ve mzdách je u podniků v hlavním městě mnohem vyšší než v ostatních částech republiky.
„Variační koeficient, který tento rozptyl sleduje, je tu 82 procent, zatímco v ostatních krajích se pohybuje od 49 do 63 procent,“ shrnuje analýza.
Velkoměsto je na tom podle odborníků podobně jako ostatní kraje v tom, že okolo deseti procent zaměstnanců bere 22 a méně tisíc korun za měsíc. Odlišuje ho však podíl těch, kdo mají na svých výplatních páskách velmi pěkné částky.
Přes 40 tisíc korun podle údajů ČSÚ bralo v uplynulém roce téměř 60 procent zaměstnanců. Je to o hodně více i třeba v porovnání se Středočeským krajem, kde takto oceněných pracovníků je necelá polovina. V Praze jsou na tom nejlépe profese manažerů se mzdou o polovinu vyšší než za hranicemi města. Obdobně je tomu také u specialistů, rozdíl proti krajům je zhruba čtvrtinový. V rámci technických a odborných pracovníků rozdíl představuje okolo 16 procent a v úřednických profesích 14 procent.
Zásadní rozdíl oproti venkovu spočívá i v úrovni dosaženého vzdělání. Poměr obyvatel, kteří dosáhli toliko základního vzdělání anebo se vyučili, aniž dosáhli na maturitu, je zde nejnižší oproti ostatním krajům.
Naopak nějaké formy pomaturitního vzdělání dosáhla polovina Pražanů. Na Ústecku jde jen o 16 procent populace. Každý čtvrtý pracující vysokoškolák bydlel podle výsledků analýz ČSÚ v Praze. Z pracujících se středním vzděláním bez maturity to byl pouze každý dvacátý.
Osoby s minimální kvalifikací, které bydlí i pracují v Praze, jsou na tom sociálně nejhůře, protože bojují s vysokými pražskými náklady. Navíc jejich platy mohou být v průměru nižší než třeba na Karlovarsku, které bývá na dně různých ekonomických ukazatelů.
Hypotéky k nezaplacení
Významný je v metropoli podíl lidí působících v IT, peněžnictví, realitách, v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech. V podobných atraktivních oborech je zde podíl zaměstnanců až trojnásobný ve srovnání s venkovem.
Za finanční bonus ovšem Pražané musí také hodně dát. Cenová hladina je v Praze podle studie Technické univerzity v Liberci až o pětinu vyšší než v ČR. Ceny zboží jsou zhruba srovnatelné, více si ale připlácí za služby, zejména bydlení představuje citelnou položku domácností. A to i v souvislosti s hypotékami.
„Zásadní problémy budou mít desítky tisíc domácností, které čeká refinancování. Pokud až dosud měli dvouprocentní úrok, musí se připravit, že s aktuální hypoteční sazbou měsíčně na splátkách zaplatí o mnoho tisíc korun více. Pokud si hypotéku brali takzvaně ‚na krev‘, čekají je velké problémy,“ předpovídá Evžen Korec, generální ředitel společnosti Ekospol.
Mnoho lidí proto zkouší kombinovat levnější bydlení mimo velkoměsto a do města dojíždět. Podle statistických dat je to 225 tisíc lidí.
