Na začátku loňského roku se kvůli reformním opatřením předchozího kabinetu premiéra Mirka Topolánka (ODS) výrazně změnil systém vyplácení nemocenské. Poté poklesl celkový počet prostonaných dní, zejména krátkodobá nemocnost.
Průměrná doba strávená zaměstnanci v pracovní neschopnosti ovšem naopak vzrostla.
Kvůli zavedení vládní reformy lidé loni od ledna do konce června v prvních třech dnech nemoci žádné dávky nedostávali.
Ústavní soud ovšem zavedenou praxi zrušil; pracovníci z rozhodnutí ministerstva práce a sociálních věcí v červenci a srpnu pobírali i v prvních třech dnech nemoci 60 procent základu příjmu stejně jako od čtvrtého dne. Od září až do konce prosince pak měli lidé nárok v prvních třech dnech nemoci na 25 procent vyměřovacího základu.
Od letošního ledna již zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nedostávají žádné dávky, pak jim až do 14. dne náhradu za prostonané pracovní dny vyplácejí jejich zaměstnavatelé z vlastních zdrojů. Až poté dostávají dávky od státu.
Průměrná délka neschopenky je 49 dní Zatímco loni Česká správa sociálního zabezpečení od ledna do června evidovala 1,21 milionu ukončených pracovních neschopností, za prvních šest měsíců letošního roku jich bylo jen 0,85 milionu. Počet prostonaných dnů za první pololetí letošního roku klesl oproti stejnému období loňska o 13,5 procenta. Loni od ledna do června ČSSZ evidovala 48,29 milionu prostonaných dnů; letos to za prvních šest měsíců bylo 41,75 milionu.
Průměrná délka pracovní neschopnosti v České republice naopak vzrostla o více než devět dní na nynějších 48,98 dne. V průměru nejkratší dobu letos lidé stonali v hlavním městě Praze, průměrná neschopnost v ní trvala 35,98 dne. Nejdéle doma zůstávali nemocní ve Zlínském kraji, průměrná pracovní neschopnost tam dosáhla 59,11 dne.
Nejdéle stonaly ženy ve věku od 50 do 59 let a muži starší 60 let; nejkratší průměrnou délku nemoci ČSSZ zaznamenala u nejmladších pracovníků do dvaceti let.
