Spektrem výjezdů je to služba prakticky jako každá jiná. Od jiných služeb se neliší,“ říká o vánoční směně Zdeněk Křivánek ze zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy. Kupodivu se tedy nekonají výjezdy za uvízlými rybími kostmi, jak by se dalo očekávat. Přesto i pan Křivánek připouští, že „svátečnější“ atmosféra se na jeho štědrovečerních službách projevuje. Pro záchranáře to znamená, že lidé, s kterými se setkávají, jsou stresovanější. Nejčastěji řeší akutní zdravotní problémy, které o svátcích lidé vnímají citlivěji než normálně.
Zdeněk Křivánek si pamatuje na jeden výjezd před dvěma lety, kdy měl službu na Štědrý den. Vyjížděli k asistenci požáru, který vznikl od adventního věnce. „Lidé byli vytažení přímo od štědrovečerní večeře, nastrojení a celí zmatení,“ vzpomíná. To, že pracuje v době, kterou ostatní lidé tráví v kruhu svých blízkých, odpočívají a slaví, nebere nijak truchlivě.
„Nevnímám to jako velký problém,“ říká pan Křivánek a dodává: „Mé dceři je jedenáct měsíců, takže té je to jedno, a pětiletému synovi se to snažím vysvětlit tak, aby nebyl smutný.“
Štědrý večer si s rodinou udělá o den později, protože i dvacátého třetího Zdeněk Křivánek slouží.
„Já si myslím, že ani tak nejde o datum, ale o vánoční atmosféru,“ přemítá pan Křivánek. Ani jeho manželka mu práci o Štědrém dnu nevyčítá.
„Štědrý den je jenom taková špička ledovce. My záchranáři doma chybíme i v jiných, možná mnohem důležitějších dnech. Narozeniny, svátky, veškeré oslavy, všechno se podřizuje službám,“ připouští Zdeněk Křivánek.
Manželka pana Křivánka Štědrý den stráví u rodičů, aby nemusela být doma sama. Během služby Zdeněk Křivánek stihne vyřídit několik telefonátů, manželce i babičkám. U záchranné služby se pracuje podle přesného rozpisu a Štědrý den si je v tomhle ohledu roven s kterýmkoli jiným. Stejně jako rozpis nerozlišuje mezi pracovním dnem, víkendem a svátkem, nerozlišuje se ani mezi rodiči a bezdětnými. Nezáleží ani na délce praxe, jestli bude záchranář Štědrý večer trávit v rodinném kruhu, nebo v práci. Na koho to vyjde, ten prostě slouží. Existuje možnost službu si prohodit, ale to se děje jen výjimečně, jinak se striktně drží harmonogramu. „Většina z nás si říká, že jeden rok to vyjde na jednoho, další rok na jiného,Ž vypraví Zdeněk Křivánek. To, že je Štědrý večer, záchranáři vnímají, ale možnosti, jak ho oslavit, jsou omezené. Jakmile pískne pager, tak musí okamžitě vyjíždět a záchranná služba vyjíždí často. Ve výsledku to znamená, že si nevyšetří čas ani na štědrovečerní večeři. Ve chvilkách volna se stihnou podívat na úryvek svátečního televizního programu.
Hořící stromečky a každodennost „Nedá se říct, že konkrétně Štědrý den má více těchhle nebo tamtěch případů. Výjezdy jsou hrozně nahodilé, není v nich žádná pravidelnost,“ popisuje štědrodenní službu Aleš Páleniček z hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy. Vzápětí dodává: „Ale je pravda, že hoří stromečky, svíčky nebo prskavky. To ale nebývají velké ohně, pokud nechytne pohovka. Pak může vyhořet celý byt.“
Stejně jako Aleš Páleniček i ostatní hasiči s výjezdového sboru jsou na pracovní Štědrý den připraveni dlouho dopředu. Slouží totiž dvacetičtyřhodinové směny jednou za tři dny. Dva dny volno, jeden den bez přestávky v práci a zase dva dny volno. Jednoduše si tedy můžou spočítat, jestli budou za dva roky sloužit na Silvestra nebo Štědrý den, případně jestli se jim služba v tyto dny úplně vyhne. Pokud se služba o Vánocích hasiči nevyhne, existuje řešení.
„Kluci, co mají malé děti, si berou dovolenou, aby ctili Štědrý den.“ říká Aleš Páleniček. „Je nás poměrně dost, není problém se domluvit. Mladí kluci nepotřebují být tolik doma. Já, protože děti nemám, jsem schopný se s přítelkyní domluvit.“
Pokračování na straně II
Pracují i na Vánoce
Dokončení ze strany I
Pro Aleše Pálenička to má i výhody. Když si nevezme dovolenou dvacátého čtvrtého prosince, může si ji vybrat v době mezi svátky a příjemně si tak protáhnout volno až do konce roku. Právě tím argumentem utěšuje pan Páleniček i svoji přítelkyni, kterou mrzí, že spolu na Štědrý večer nebudou. Navíc už dopředu počítá s tím, že si během jeho služby několikrát zavolají.
A jak vypadá Štědrý den u hasičů? Začátek je stejný jako každý jiný den. Ranní nástup v sedm hodin. Kontrola techniky, aby všechno bylo pečlivě připravené na případný zásah. O Vánocích se vypouští praktické školení, právě proto, že se jedná o sváteční den, ale sportovní příprava v odpoledních hodinách hasiče nemine. „Kluci většinou uvaří. Na Vánoce se domluvíme čtrnáct dní předem. Zeptáme se jeden druhého, jestli si uděláme bramborový salát, jestli bude ryba, nebo řízek. Společnými silami se do Štědrého dne nakoupí,“ říká Aleš Páleniček a dodává, že babička jednoho kolegy upeče štrúdl. Raději dárky dvacátého třetího „O svátcích není takový provoz, lidé slaví a chodí na procházky,“ popisuje nadporučík Jaroslav Kácha, jak to během Štědrého dne vypadá u policie, a vzpomíná i na stinnou stránku: „Mentalita českého národa je taková, že když se někam vyrazí, třeba na půlnoční mši, tak se jede na poslední chvíli. Potom se dělají problémy, že není kde před kostelem zaparkovat.“ Na Štědrý den také policistům přibývá práce s opuštěnými lidmi, kteří celí rozesmutnění zůstávají sedět na lavičkách v parcích a na hřbitovech a hlídka je musí odvážet.
U policie slouží poměrně hodně žen, které na Štědrý den dostávají volno přednostně. „Jinak se to řeší podle toho, kdo má jak staré děti, jak to komu vadí a jak se dokáže přizpůsobit,“ vysvětluje nadporučík Kácha, který se za svou praxi u policie nesetkal s tím, že by někoho rodina do práce čtyřiadvacátého nepustila.
„Někteří raději oželí Štědrý den, a jezdí na hory na Silvestra,“ popisuje, jak lze vánoční službu vykompenzovat. Plány služeb bývají na měsíc dopředu. Systém je nastavený tak, aby s Vánocemi v uniformě policisté počítali.
Jaroslav Kácha o Štědrém dnu v práci bude, přestože má tři děti. Udělá si ho proto s rodinou den předem. „Rozdělí se dárky, bude večeře, všechno bude tak, jako by to obvykle bylo dvacátého čtvrtého. Dá se říct, že to nikdo nepozná. Ráno všichni budou vyspávat, já odjedu do práce a vrátím se až na Boží hod ráno.“ Za léta má Jaroslav Kácha vyzkoušené, že dávat si dárky o den později nedělá dobrotu.
„Jednou jsme to slavili den po a pro děti, které byly v té době malé, to bylo strašně nepříjemné. Chodily ráno venku po ulici a všichni měli dárky, jen ony ne,“ vysvětluje.
Manželka pana Káchy dokonce říká, že Štědrý den je klidnější, když se dárky rozdají o den dřív. „Rodina se dívá na pohádky, jdou na půlnoční a tráví to ve větším klidu,“ tvrdí Jaroslav Kácha.
Večerní lítost, že rodina není kompletní, se i u Káchových řeší telefonem. Na stanici si službu zpříjemní vánočním cukrovím, přinese se i řízek, kapr a salát. Jenom kvůli výjezdům si nesednou všichni naráz u stolu, ale po skupinkách čítajících tři až čtyři lidi.
Stoprocentní
příplatky za
státní svátky 2009
1. leden
Den obnovy samostatného
českého státu
8. květen
Den vítězství
5. červenec
Den slovanských věrozvěstů
Cyrila a Metoděje
6. červenec
Den upálení mistra Jana Husa
28. září
Den české státnosti
28. říjen
Den vzniku samostatného
československého státu
17. listopad
Den boje za svobodu
a demokracii
MPSV.cz
